18.

1.2K 66 2
                                    

Najednou mně zachvátil stres a všechno dokopy, začal jsem ty řetězy trhat od sebe a drtil jsem je v rucích. Jediné co mi to udělalo byli krvavé odlítiny těch řetěz. Plakal jsem víc a dokonce jsem jsi začal škubat vlasy. Skončil s tíraním Teda a přešel předemně, odšoural jsem se ke stěně pozadu jak jsem jen najrychlej mohl a on se o ní opřel. Nemohl jsem chodit...
Na mé překvapení odešel, přešla noc, ale tenhle krát jsem byl celou dobu vzhůru. Rána na břiši mně příliš bolela. Ted roztomile spal na zemi. Nakonec jsem se rozhodl utrhnout kousek z mé košele a tím jsem jsi břicho obvázal. Hnedka jsem se věděl lépe pohybovat. Opřel jsem se o stěnu vedle Teda a něco mně lákalo jej pohladit. Přimlouval jsem se, že tohle tak nejde, oni mně udělali gayem, nebo to jsem od narození, ale nevím o tom? Přemýšlel jsem dlouho, ale pak jsem jej pohladil. Měl hodně jemnou tvář a vlasy jako hodvábi, nedalo mi to, musel jsem se usmát. Takhle jsem tam seděl celý den, pak jsem narazil na něco... Neko? Zamyslel jsem se, ne to ne, uviděl jsem jeho výstupek na hřbetu. ,Anděl!?" Zakřičel jsem a rýchlo jsem si pusu zacpal. Pak do místnosti ale přišel Tom a já jsem se dal do pozoru, odšoural jsem se ns mou odteď určenou půlku. Budu dělat to co Ted, možná pak se mi nic dalšího nestane.
Přijel blíž a dotkl se mi rány, skřikl jsem bolestí když se mi dotkl čerstvé rány.

Dotkl jsem se ho na místě bolesti a prst jsem oblízl.
,,C-co jsi..." Byl jsem v šoku.
,,Hádám, že něco, co jsi ještě neviděl." Řekl jsem v klidu a zakusl jsem se mu do krku.

,,Argh!" Zakřičel jsem, když mím tělem přešla obrovská bolest. Periferním viděním jsem zazřel toho kluka, Teda. Díval se a po chvíli opět usnul. Jsem na to sám. Chynul mně za ruce a cical krev z mího krku. Podmanil jsem se mu.

Jeho krev byla neodolatělně sladká a on byl čím dál tím bledší. Když jsem se vycúcl jsem ranku oblízl. Byl hodně bledý, ale po oblíznutí jej střáslo, žije.

Když mně upustil, tak jsem dopadl na zem a prázdnyma očima jsem se díval na střop. Zebral nůž a zabodl jej do tak deset minut probratýho Teda. Vykříkl.

,,Je tam tak zatraceně dlouho a ja pořád nevím co dělat!" Rozkřičel jsem se a všechny věci jsem ze stolu praštil na zem. ,,Kur*a!" Vykříkl jsem jsi ještě jednou a mobil jsem taky práštil o zem. Prudce jsem si sedl na židli a bez něčeho jsem jsi podepřel hlavu rukama opřetýma o kolena. Pak začlo něco zvonit. Otočil jsem se, mobil mněl rozbitý display. Podíval jsem se lépe na mobil a tam bylo napsaný: "BLL"
Což byla skratka bully, šikany. ,,Kristián!" Vykřikl jsem když jsem pochopil na koho mám zadaný tohle číslo.

,,Karlosi, vím, že jsi tam." Řekl známí hlas. ,,Chci ti jenom říct, že tvůj kocourek je u mně." ,,Kocourek?" Nechápavě jsem se zasekl. ,,Neříkej že jej nemiluješ, když si jej tolik zastávaš." ,,O co sakra jde!?"

Tom opět šel ke mně. ,,Řekni něco." Nic jsem neřekl, ani jsem nevěděl o co jde. Kopl mně do rány na břichu. ,,Urgh!" Zasyčel jsem sotva slyšitelně a má hlava šla k zemi. Pak šel k Tedovy a skopal jej na zemi, neměl šanci se bránit a já mu jít pomoct. Pak jsem na něj začal ječet a on se otočil a držel v rucích mobil. Počkat to je můj... Komu může volat? Nemám tam hodně kontaktů a slyšet jej nejde.

Nechtěl vydát hlásku na potvrzení že jej tam mám, šel jsem teda k dalšímu a kopal jsem jej, né moc silně, jen tak aby se Kristián ozval. Ozvalo se ječení a opět se ozval zvuk z telefonu.

Pokud se vám tyhle kapči líbí, tak budu ráda za naznačení - koment, votes, etc. Budu ráda za všechno.

A btw děkuju za ty sečtení a taky vts.
See ya!

Chtění [YAOI] |CZ/SK|Kde žijí příběhy. Začni objevovat