Chtění [YAOI] |CZ/SK|

37.

Přecházel jsem kolem domů a pak jsem si udělal menší skratku aby jsem se rychleji dostal do obchůdku, dřív než začne škola.

Pořád jsem se tak nějak zmateně díval na něj a ohlížel po pokoji, nakonec se postavil a začal si navlékat oblečení, otočil se na mně s poznámkou ,,Takhle snad do školy nepůjdeš" zasmál se. Mněl jsem na sobě.. Nic, vůbec nic. Když mi to došlo jsem si rukama zakryl obličej a zamotal se do peřiny ještě víc ,,Hele, pojď" šiptl s úšklebkem a sklonil se nade mnou.

Když jsem se dostal do krámku a nakoupil, jsem zahlédl zopár holek které někoho pomlouvali. Mykl jsem rameni a nasměroval jsem jsi to do školy.

Spod peřiny jsem vyletěl jak torpédo, oblékl jsem se, schmatl tašku a vydal se i s rudovláskem na cestu do naší školy, chvíli mně držal za ruku, ale před školou mi ji z mně neznámích důvodu pustil a mohl jsem zahlídnout jeho úšklebek "Co má v plánu?" Pomyslel jsem si s nevěřícnym pohledem ,,Pa číčo" zamával na mně čímž naznačil mé jaksi nelidské uši, zamával jsem zpátky a každý z nás šel do své třídy.

Slyšel jsem a pak i spatřil Kristiána, postavil jsem se před něj ,,Tak co?" Řekl jsem s úsměvem, ale i se špetkou hněvu

Chvíli jsem zamyšleně hypnotizoval bílou podlahu na cestě do třídy, ale pak se přede mnou zrazu objevila vysoká postava, přeglgnul jsem, když jsem jsi uvědomil, že je to Karlos "a sakra"

,,Co jsi dělal celou včerejší noc?" Zeptal jsem se s nadzvednutým obočím ,,Víš.. hodně by mně to zajímalo" podotknul jsem po chvíli trápnyho ticha "že se zas s někým nevyspal.."

,,Já.." podíval jsem se na něj a pak rychle prič, nervozita stoupala ,,Víš, musím jít" řekl jsem pak a zrýchleným krokem jsem opustil blízkost Karlose, pak jsem se rozběhl, zazvonil zvonek a já jsem si šel sednout na lavičku. Dal jsem jsi před tvář ruce a mumlal jsem si jak moc jsem ho sklamal, taky několik slz se mi vykutálelo z očí.

,,Když to chceš takhle" zamumlal jsem jsi, mračil se a díval se na utíkající postavu Kristiána. Den byl nudnej, ale hlavou se mi pořád honila ta myšlenka co se mohlo dít.

Chvíli jsem potichu brečel, ale pak jsem ucítil něčí ruce na mím rameně ,, Brendone?" Oči se mi zmenšili když jsem jej spatřil ,,Nechtěl jsi říct muž z krámku?~" objevil se mu úšklebek na obličeji a nadvihl mi čelist a lépe se mi podíval do očí ,,Co odemně chceš?" Zachraptěl jsem s dosti povšimnutelními aktuálními emocemi, což byl hněv a zmatek

Tak, kratší kapča je na světě