Chtění [YAOI] |CZ/SK|

31.

Když mi začal o omytí a nevím ještě čem tak mně dosti střáslo a něco mi říkalo že jsi to Karlos všimnul. Když mně vyzvedl na ruce, tak jsem se usmíval. Konečně jsem se cítil bít někým milovaný. Přestalo se mi to ale líbit, když jsem si uvědomil kam mně vede a proč mně tam vede. Automaticky jsem vyskočil z jeho náručí. Ze strachu z toho co bude dál? Možná. Pak se na mně zklamaně zadíval, začal jsem se vymlouvat, ale když mi už opravdu nic nedocházelo, tak mi zazvonil mobil, kterej jsem zvedl. Hovor se vypl a došla mi zpráva. Bylo to od mamky
Ona si na mně spomněla? "Okamžitě dojdi domů." Omluvil jsem se Karlosovy, že už opravdu musím jít a oblékl jsem se. Líbilo se mi to s ním... Jsem nechutnej.

Jen tak odešel, jo možná se omlouval nebo říkal že mu se mnou bylo dobře a i děkuje. Ale řečeno upřímně to teda vůbec nebylo. Chtěl se mě jen zbavit, bylo to nalepení na jeho obličeji. Ale.... Co jsem udělal špatně?

Jak jsem otevřel dveře tak mi mamka zvírala triko a táhla mně do kuchyně. Mněla dotrhaný šaty, make-up roztékly všude po tvářích a skleněné, plačouci oči v kterých byla vidět jen bolest. ,,Kdes sakra byl!?" ,,J-já... U kamaráda...." ,,U kamaráda jo?" Řekla úplně mimo a chytla mně za vlasy, za které začla táhnout a třískat mi hlavu do stolu. ,,Co tu děláte?" Přišla malá holčička k dvěřím a já jsem spadnul na zem. ,,Promiň zlatíčko, teď musím něco vyřešit, pak za tebou dojdu jo?" ,,Ano maminko." Maminko? Může mi sakra někdo vysvětlit co se tady děje!? ,,K-kdo to je?" ,,Do toho tě nic." ,,Ale já nemám takovouhle ségru...." ,,Mám teď jiné dítě, vy jste jen samá dřina a jste k ničemu." ,,To jsme ti jako není dost dobrý!?" Skříkl jsem na ní. ,,Dcera děvka a syn neschopák, mněla by jsem bít snad pyšná!?" ,,To ty sis nás tak vychovala." Pro tenhle krát mi dala silnou facku a já jsem vletěl přímo do stěny. Probudil jsem se na smradlavej dych, byl to můj vožralej otec.