Chtění [YAOI] |CZ/SK|

21.

Ozval se mobil z další časti místnosti, doplazil jsem se k němu a podíval se do něj, Karlos...

Prosím ozvy se... Možná mu zebrali mobil, ale pokud je v pořádku, tak ať se ozve, prosím...

Srce mi silně bušilo a jenom tak tak jsem se dotýkal prsty obrazovky mobilu.

Napsal! Proboha, on je v pořádku. Jak mile jsem to zjistil, tak jsem utíkal na policií, bylo mi jedno, že je to odtud dva km. To bylo poslední co mi překáželo.

"Nemusíš se bát." Bylo jediný co jsem mu napsal. "Jdu na policií"
Bylo co odepsal on. "Ne prosím nechoď tam" ale tohle si nevšiml, nezhlídl. "Prosím nedělej to" Napsal jsem a rozbrečel se, věděl jsem že mně bude čekat za tohle něco zlýho. Dal jsem jsi před tvář ruku a přemýšlel jsem co by to tak mohlo bít. Udělá mi snad to co Tomovy? Nebo horšího? Nebo mně znásilní? Čím víc jsem nad tím uvažoval, tím víc jsem brečel a tím víc jsem cítil slzy stékajíci po mím obličeji.

Odesláno před pol hodinou, co? Od koho by to mohlo bít... Sadl jsem si k laptopu a chvíli do něj hleděl. Policie!? Židli jsem odhodil někam do místnosti, odkud se to odrazilo do mého laptopu který to rozbilo. To kvůli tomu spratkovy! Říkám si v duchu při blížení se k věznici.
,,Cos to provedl!?"