Chtění [YAOI] |CZ/SK|

9.

Viděl jsem jak padal k zemi a pak se rozbrečel, přišlo mi ho líto, ale sám jsem se nemohl hnout. Odešli, všichni do jednoho a mně byl sundán roubík a já jsem mněl šanci zakřičet. Něco mi v tom  bránilo, třásl se a mně propadával hlas až jsem ze sebe vydal jenom zvuk, který by se dal přirovnat zdochínajíci mouše. Počkat, tá jenom bzučí... No to je jedno. Cítil jsem se prostě divně a neumněl jsem vydát hlásku.

Někdo tam přijel a vemul jsi mně na klín. ,,Nechte mně! Nedotýkejte se mně. Prosím..." Brečel jsem a híkal od docházejícich zásob slz. Přebrečel jsem celou dobu co tady byly, brečel jsem pak a brečím i teď. Něco mi říka  že ani brečet o chvíli moci nebudu.

Opět se tady ukázal ten muž s copíkem. ,,Aha na něco jsem zapomněl." Řekl úchilně a vyndal mu tu blbost ze zad. Kristián se zavrtěl a dopadnul na tvář se zadkem namířeným nahoru.
,,Opravdu jsi jsi myslel, že by jsem se vrátil sem jenom protohle?" Řekl přivázal mu ruce a opět se mu tam vsunul. To je tak sakra zvrácený.

Opět se mi tam vsunul, přetočil jsem hlavu nabok a mŕtvolně jsem sledoval živou bytost. Neumím řict co nebo kto to byl. Všechno jsem mněl rozmazane od slz a obraz se mi přibližival a oddaloval. Mněl jsem pocit, že každou chvíli upadnu do bezvědomí.

Díval jsem se na něj a von na mně, díval se jakokdyby žádal o pomoc nebo spíše... Nežil. Díval se na mně jakokdyby byl mŕtvej. ,,Nechte ho! Nevidíte že ten kluk má již toho dost!?" Zakřičel jsem, ale on mně odignoroval. ,,Hele zmrde! Dívej se na mně když s tebou mluvím!"

,,K-karlosi?..." Rozeznal jsem hlas a opět se do mně udělal, otočil se. ,,Koho tady nazýváš zmrdem? Chtěl bys to taky zkusit?"

Nad jeho poznámkou jsem přeglgnul a on se zasmál. ,,Proč bych jako mněl!? Nejsem zvrácený jako ty."

Řekl Karlos a vytáhnul se ze mně, namířil jsi to ke Karlosovy. ,,Ne... Nech-ho..." Rozmazal se mi obraz hned poté jak se ze mně vytáhnul a já jsem byl bezvědomí.

To snad ne... Přijel ke mně a Kristián ležel na zemi. ,,Bude to tvé poprvé?~" Ja jsem na něj vypoulil oči. ,,Jasněže bude." Řekl a uchmatl jsi mé rty. První bozk a od kluka!? V místnosti Tom a vyjeveně se na mně díval, Kristián mu byl ukradenej. Vyhodil muže s copíkem z dveří a přiběhl ke mně s tím jestli jsem vpořádku. Muž se ale ozval z dveří. ,,Bude se ti to líbit~" Řekl a Tom se na mně nechápavě zadíval. Odvázal mně a já jsem se rozběhl za Kristiánem kterého jsem díky Tomovy zavdl do jejího pokoje. Pak začala rvačka. Zavolal jsem si Toma ven a fláknul jsem mu. ,,Ty co jsi jako o sobě myslíš!?" Rozkřičel jsem se.

Mněl jsem nervy, ale největší když ten muž dal první bozk Karlosovy. Po Tom co jsem zavedl Karlose do Kristiánovýho pokoje si mně zavolal ven. Nakřičel na mně a fláknul mi.

Probral jsem se, na mé překvapení  bylo ráno. Šel jsem jsi udělat ranní  hygienu a osprchoval jsem se. Pak mi přišlo, co to ze mně teče, hnedka mně přešla chuť na sprchu. Přešel jsem kolem akvária, když jsem šel do mého pokoje. Voda byla jenom v půlce akvária, kde původně mnělo bít víc, byla tam špinává voda, poskapínané ryby a všechno zašpiněné. Odfrknul jsem si, mají to také jako já teď, zítra se to změní jsem si jist.