*Po pár týdnech*
Už to bude měsíc co jsem potkala Harryho. Už měsíc jsem na této praxi. Bohužel, jen měsíc jsem tu mohla být. To znamená, že se vracím do školy. Jen na poslední 2 měsíce, potom ji už konečně dokončím a budu moc chodit do práce. Respektivě furt do školy, ale co.. Harry je na tom stejně. Tento rok končí taky. Nevím co přesně chce dělat, ještě jsem se ho nezeptala.
No, a teď zpátky. Právě jsem na cestě do mé školy. Je o trochu dál, takže jsem se musela vzbudit dřív. Achjo, zas ty hodiny.. 20 minut cesty pěšky jsem se dostala k velké cihlové škole. Po dlouhé době ji zas vidím! Docela se...Nezměnila..
S povzdechem otevřu hlavní dveře a už slyším svoje jméno.
"Emily!"-zaječela Jasmin. Moje kamarádka ze školky. Otočila jsem se, a spatřila drobnou černovlásku, která se ke mě řítila s rozevřenou náručí. Úsměv se mi rozlil po tváři a rychle k ní přiběhla. Zaječela jsem, když mě pěkně obejmula a poplácala na záda. Stará dobrá Jasmin..
"Emily! Tak dlouho jsem tě neviděla! Tak co praxe?"-pustila mě a chytla moje dlaně do těch svých malinkých..Proč jsou všichni tak malí?
"Bezvadná"-zasmála jsem se a obě jsme šli chodbou do své třídy. Když jsme vešli do třídy, všichni už seděli na svých místech. Já a Jasmin jsme spolu neseděli. Celá třída musela být přesazená na holku a kluka. Já měla velké štěstí a učitel mě posadil do předposlední lavice s mým kamarádem Jasonem. Oba se známe od školky a vždycky jsme si všechno říkali. Byla jak moje vrba. Jason též chodí na basketball, to znamená, že se potkává s Ryanem. Doteď spolu chodíme, i když to tak moc nevypadá. Ano, minule mi to vynahradil. Už s ním budu 4 měsíce...Pochybuji že si to pamatuje..
"Emilyyyy!"-zaječel pro mě velmi známý hlas. Odtrhla jsem pohled z mého furt rozstřískaného mobilu a pohlédla na Jasona, který si právě sedl na své místo, tedy vedle mě. Jako vždy měl nabarvené vlasy ze špinavé blond na tmavou hnědou. Měl modrý oči, takže na oko to vypadalo trošku děsivě. Ale když se zadíváte, působí nevinně a přátelsky. Byl docela atraktivní, ale bohužel byl už zadaný jako já.
"Jasone"-vydechla jsem jeho jméno, když mě vtáhl do objetí. Voněl jako play boy. Vždycky. Pamatuji si, jak minulý rok jsem na něj vylila celou voňavku, protože už mě štvalo, jak si furt vytahoval tu lahvičku a voněl se každých 20 minut. Od té doby ji snad pije nebo co..
Po pár minutách zazvonilo a do třídy vkročil postarší chlap, jemuž se říkalo plameňák alias pan Glower. Byl to náš třídní učitel a plameňák jsme mu říkali, protože občas stál jen na jedné noze a rád nosil růžovou. Dnes tomu nebylo jinak..
####
"Asi se půjdu zabít"-vyjekla jsem, když jsem po sedmi hodinách výuky konečně vyšla ze školy. Jason, který šel vedle mě se uchechtl a přehodil si svou tašku přes rameno. Jemu škola nikdy nedělala problém, byl vždy oblíbený mezi učiteli i žáky, přitom mimo školu byl jak továrna na problémy a alkoholu.
"Čím víc sebevrahů, tím míň sebevrahů"-pokrčil rameny a vyšpulil pobaveně dolní ret. Zasmála jsem se a hravě ho bouchla do pravé paže. Takhle to bylo vždycky...
"Budeš chtít zase odvést?"-zeptal se, když jsme oba kráčeli na parkoviště.
"Proč jdu asi s tebou ty vole"-protočila jsem očima. A víc si přitáhla svojí tašku k tělu.
"Nikdy nevím jestli se z tebe stala prodejná holka"-řekl se smíchem a radši pár kroků odběhl napřed, jelikož věděl, že bych mu dala další pěstí. Oba jsme se zasmáli a Jason otevřel tlačítkem své auto. Sama jsem si otevřela a posadila se na sedadlo spolujezdce. Jason po chvíli taky nastoupil a nastartoval svoje BMW. Mimochodem, máme stejná auta, jen on má černé a já stříbrné. Kupovali jsme si je ještě minulý léto, ale i tak ještě nemohu řídit.
ČTEŠ
KARMA
FanfictionVíte určitě, že žijete v realitě? Vtipný příběh s Harrym Stylesem a Barbarou Palvin plný karmy, romantiky, hovadin a nepochopitelných věcí ! Humorový příběh bez sprosťáren by prostě nebyl humorový.