Část věnuji:
@IvanaBroov @tiflaybon @Andy190 @violet1313 @BubleBobo @AnnyNgo @CrazyAnNa555 @Susiexx @StokujemeVonku
Holky děkuji že komentujete <3
"Tady!"-vykřikla jsem, když k nám pomalu, ale jistě přijížděl na běžícím pásu kufr s anglickým vzorem. Hazzův byl hned mezi prvními, takže se čekalo jen na můj a poté jsme oba s úsměvem odešly ven z letiště. Už tady v této obrovské místnosti jsem se dusila horkem a divila se, proč je tu tolik lidí, když je sedm hodin večer. Harry tlačil před námi vozík a když se samostatně odsunuli skleněné dveře, myslela jsem si, že umřu.
"Pane..-"
"Bože...."-dořekl místo mě Hazz, když do nás vrazil dusný, horký vzduch.
"Víš určitě že jsme nevystoupili v Africe?"
"Jestli jsou v Africe asiati, tak jsem jednorožec...."
"Kolik je tu sakra stupňů!?"-vyndala jsem mobil a vyhledala počasí. Při čekání na zavazadla jsem si z nudy vyměnila simku, takže žádný problém se signálem.
"Neuvěříš"-vydechla jsem a popadla se za vlasy.
"36 stupňů"-zavřela jsem oči a loktem jsem se opřela o svůj kufr, který jsem měla na vrchu.
"Tak! Všichni se prosím seřaďte sem!"-vykřikla na nás paní profesorka Gillbertová a my jsme tak učinili. Stoupli jsme si celá třída kolem ní a ona začala číst jména.
"Jsme všichni!"-pousmála se a tleskla z radosti, že dokázala přenést všechny studenty z jednoho kontinentu na druhý.
"Bohužel"-zamumlal vedle nás Luke. Ano, furt se nás drží a mluví od té chvíle kdy se probudil.
"Prosím, támhle na nás čeká autobus, všichni se seřaďte do řady a podle abecedy si půjdete sednout. Žádný vyjímky! Kufry naskládejte do zadní části autobusu."-dokončila a se seznamem si šla stoupnout před vchod.
S Harrym jsme se smutně na sebe podívali, jelikož jsme oba věděli, že naše začáteční písmena nejdou po sobě. Tiše jsem si povzdechla a doufala, že nedostanu někoho, jako je Luke. Svůj kufr jsem si sundala a s pomalým tempem cupitala k menšímu pánovi, který mi s úsměvem hodil zavazadlo do kufru.
"Ahhh, slečna Hillstingová! "-svolala postarší profesorka. Typovala bych ji tak na 40, přitom ji je určitě víc. Teda doufám. ..
"Sedíte v poslední řadě, na pětce uprostřed. S panem Hugginsem, Hilltonem, Irvinem a Junkem"-pousmála se, a já zamrzla. Na houpačce? Uprostřed!? Děláte si ze mě srandu žejo!?
Jako poslušná jsem nastoupila do autobusu a porozhlédla se. Harry už seděl ve 3. řadě s nějakou holkou. Myslím, že se jmenovala Fayla, minule jsem se s ní hádala na těláku, když jsem ještě měla praxi. Oba vypadali docela otráveně a nedávali žádnou pozornost tomu druhému. V tichosti jsem kolem něj prošla prohlížející si mé místo. Všechny 4 sedačky už byli obsazené, naneštěstí samými debily. Co jsem komu udělala? S viditelným povzdychem si sednu, doufajíc že si pamatují mou praxi a jejich krásný aerobik...
###
Cesta proběhla celkem v pohodě, kdybych odstřihla tu scénu kdy museli vlepit Hugginsovi facku aby se probudil, jelikož měl sen, kde vraždil jednorožce.
Běžné....
A tak jsem vítala vystupování z autobusu se širokým úsměvem. Porozhlédla jsem se a nestačila se divit. Stála jsem před velkým bílým osvětleným hotelem, který pyšně nesl název Angeles House.
ČTEŠ
KARMA
FanficVíte určitě, že žijete v realitě? Vtipný příběh s Harrym Stylesem a Barbarou Palvin plný karmy, romantiky, hovadin a nepochopitelných věcí ! Humorový příběh bez sprosťáren by prostě nebyl humorový.