KARMA

Part 9~The crazy girls are everywhere

Holkyyyy vaše milovaná spisovatelka začne natáčet na Youtube!:D A první vlog (nebo jak se tomu nadává) bude challenge, kterou nikde jinde nenajdete:'D Sama se tu už teď směju jak to bude vtipné:D Tak, kdo by se na to podíval?:) Až to bude zveřejněný tak vám odkaz hodím sem:)

I polibky nebo objetí na letišti jsou upřímnější než ty dnešní vztahy.

"Harry?"-vysloví někdo mé jméno. S nechápavým výrazem se otočím za hlasem. Ještě víc nechápavěji se zamračím, ale ne moc abych dívku stojící předemnou nezastrašil svou výškou.

"Uhmm, známe se?"-uchechtnu se a podrbu se na zátylku. Doufám že ne, jinak bych si asi uřízl docela pořádnou ostudu.

Dívka viditelně zalapá po dechu a já ještě víc nezjistím. Kurva...

"Uhm, no ne..J-já.."-zasekávala se a já se podíval na své přátele a rodinu. Jejich pohledy těkaly mezi mnou a tou holkou.

"Jděte ven, zachvilku za vámi přijdu..."-nabídnu jim a dám své sestře pusu na tvář. Tolik mi chyběla..

"Vím, že si o mě teď musíš myslet, že jsem úplně jetá, nebo že jsem utekla z blázince, ale vůbec nevím jak ti to vysvětlit..J-já jako že..."-chtěla pokračovat, ale já ji zastavím. Moc rychle mele a já ji hovno rozumím.

"Počkej, počkej."-zasměju se a prokřupu si prsty na rukou.

"Moc rychle mluvíš, tudíž jsi nervózní takže veřím, že to bude něco důležitého."-mile se usměju doufajíc že na ni udělám pěkný dojem. Není až zas tak špatná, kdybych odečetl ty fialové kruhy pod očima a načervěnalý bělmo.

*Emily's PoV

"Moc rychle mluvíš, tudíž jsi nervózní takže veřím, že to bude něco důležitého."-znova promluví. Oh asi umřu. Slyšet ho naživo je tak fascinující pocit. Myslím, že postřehl jak jsem ztratila dech, když poprvé promluvil, ale já si nemohla pomoc. Je tak ...qjsvsxsjwpqjo vd.

Ale jediná věc která mi teď vrtá hlavou, je ta holka. Proč jí dal pusu? Je snad jeho přítelkyně?

"Zřejmě"-pokrčím rameny a poté se otočím za Ryanem, který se trochu hlasitěji hádal s policisty. Ups?

"Moc tě teda neznám, teda, neznám tě vůbec, ale můžem někam zajít na kávu a ty mi to můžeš říct. Jestli mě teda nechceš zabít"-zašklebí se, přičemž se mu na pravé tváři vytvoří sladký ďolíček. Sleduju každý jeho pohyb a bojím se dotknutí. Co když se znova rozplynne?

"Dobře!"-vyjeknu trochu hlasitějc, ale pak se opět hned uklidním. Jsem ráda, že to udělal za mě, že jsem ho nemusela nějak přemlouvat a prosit ho aby si semnou promluvil. Pane bože, stále nemůžu uvěřit tomu, že ho teď právě vidím, právě s ním mluvím a že doopravdy EXISTUJE.

"Chceš mé číslo nebo tak nějak??"-zeptá se a tak mě vytrhne z mých myšlenek.

"Jo, uhm, tady máš mobil."-vyndám mu svůj telefon a on mi ho po pár vteřinách vrátí s napsaným číslem.

"Děkuji ti moc, moc že si mě pochopil."-usměju se co nejzářivěji a zahnu slzy. Ježiši jsem tak ráda.

"Rádo se stalo. A teď už budu muset jít, čekají na mě. Tak mi napiš a domluvíme se."-mrkl na a já mám co dělat abych se kurva nezhroutila. Do prdele ať přestane.

"D-dobře"-koktám a mobil si strčím do zadní kapsy úzkých džín.

Chvíli se na sebe mlčky díváme, ale on to vzdá a zamává mi, přičemž se točí na podpatku a odchází.

"Počkej!"-křiknu a on se znova zastaví. Přejdu k němu blíž a odvážím se.

"Můžu tě obejmout?"-vyhrknu rychle. Pochybuji že mě slyšel, ale když lehce kývne a roztáhne své dlouhé ruce, posoudím, že ano. Jsem štěstí bez sebe a když mu padám do teplého náručí, ještě víc se mě zmocní husí kůže a já tiše lapámpo dechu. Spokojeně vydechnu a svou hlavu mu víc natisknu na hruď.

Chvíli se jen tak obímáne až on jako první povolí. Spodní ret trochu vysunu, chci ho cítit déle.

"Tak, ještě ti napíšu. Zatím."-usměju se a zamávám mu. Kývne. Pomalu odchází, ale já stále stojím na tom stejnem místě. Když zmizí jeho maskáčová uniforma za skleněné dveře, zavřu oči.

Doopravdy jsem ho teď potkala?

Slzy se znova zmocňujou mých očí a já mám co dělat aby se mi nevylily z očních kanálků.

"Takže?"-vyleká mě jemný hlas. Prudce se otočím a spatřím Ryana. Na tváři mu září pyšný úsměv, kdy vypadá a jako úplné zlato.

"Ani nevíš jak jsem šťastná. Kurva děkuju ti."-vyjeknu a skočím mu kolem krku načež mě chytne pod stehna a zatočí semnou.

"Pro tebe všechno"-zcela zašeptá a já se ošiju. Sakra. Cítím se docela trapně, když vím, že mě stále miluje a je schopen semnou vydržet to pátrání. Teda do minulého týdne kdy to také vzdal a částečně souhlasil s mým plánem. Ale kdybych se nerozhodla odletět za svou kamarádkou do Nového Zélandu a pak se už nevracet, ano čtete dobře, nevracet, nejela bych dnes na letiště a nepotkala bych tu jeho.

"Uhm, a teď trochu vedle mísy- kde jsou ti policajti?"-zabručím a ošiju se při představě jak sedím za mřížema a nožem ryju do zdi čárky označujíc odplynulé dny.

"V malé chvíli jsem jim vysvětloval o co jde, pak chtěli jen pokutu, tak jsem ti ji zaplatil."-pokrčí rameny a já vykulím oči.

"Kolik?"

"Nestarej se"

"Proč?"

"Proč jo?"-zasměju se nad naší smysuplnou konverzací a znova ho pevně obejmu.

Stále nemůžu uvěřit tomu, že jsem ho dnes našla, dnes jsem ho po dlouhé době znova setkala a dnes jsem si potvrdila, že doopravdy existuje. Myslím, že tohle bude můj nejšťastnější den, moment, na který jen tak nezapomenu..

Omg konečněěě!!:X
Nevím, jak by na to mohl Harry lépe zareagovat, nic lepšího mě nenapadlo:'D btw. omlouvám se za krátký díl, ale dneska nápady prostě nepřicházely:(:D
Jo a důležitá otázka!
-Chcete pokračování, jak bude jejich vztah/nevztah pokračovat, nebo to mám ukončit hned po tom, co mu Em všechno vysvětlí?

Nějaký votes a komentáře? Hehe

Annie ×