Part 4~My life.

1.2K 117 24
                                    

Část věnována pro @Anny_Ngo ^×^

btw. Chcete aby Harry existoval?:D

"Vstávej!"

"Já už jsem vzhůru!"-křičím zpět. Vlasy stáhnu do perfektního drdolu a upravím si svou modrou sukni, která je součástí této uniformy. Košili mám čistě bílou a sako stejné barvy jako minisukně. Přes rameno si přehodím černou tašku a s lodičkami v ruce odcházím dolu.

"Dáš si něco? Ne? Dobře..."-odsekne mamka. Pousmála jsem se.

"Jo..Něco si dám.."-zašeptala jsem a sedla si ke stolu, ke kterému jsem si sedla po dlouhé době. Mamka, která seděla naproti mě s pusou otevřenou do kořán, mě docela děsila..Trochu jsem se odtáhla a obočí mírně svraštila.

"Mami?"

"Kdo jsi a co si udělal s mou dcerou?"

"Mami..."

"Co si dáš?"
####

Vcházím do třídy se zvoněním a jsem ráda, když spatřím volné místo v předposlední lavici. Celá unavená žuchnu na plastovou židli a porozhlédnu se po své třídě. Sice tu je jen 15 lidí, ale jména si zřídka pamatuji. Moc se s nima nebavím, skoro všichni ví, že jsem podplatila profesory abych vůbec prošla. Ale neví proč jsem to udělala. Chtěla bych vědět co by dělali oni. Než stihnu něco udělat, do učebny vchází mladá profesorka. Tak, a začíná opět nudná hodina literatury...

"Slečno Hillstingová? Jděte prosím do ředitelny, chce vás vidět pan ředitel."-zamračila jsem se. Co jsem udělala? Přikývla jsem a s páry očí na zádech jsem opustila učebnu. Udělala jsem něco?

Po tiché chodbě se snažím potichu našlapávat. Moc se mi to nedaří, myslím že podpatky klapou ještě víc..Po chvilce dorazím k ředitelně. Byla jsem tu dvakrát za život.

Jednou když jsem nastupovala a jednou, když se ztratila. Jo.

Naposledy se nadechnu a potom zaklepu na velké mohutné dveře. Klepání se ozve celou chodbou a já se kousnu do spodního rtu. Ups?

Po pár vteřinách mi konečně otevře zástupkyně. Málem mi vrazila ty dveře do nosu, ale to je vedlejší...

"Slečno Hillstingová?"-začne..

"Já..Profesorka Fluency mi nařídila abych sem přišla za panem ředitelem."-pokrčila jsem rameny a čekala co z ní vypadne. Minulý rok jsem ji měla na Biologii a od té doby co ke mě přesadila k jednomu klukovi ji nemám ráda. To si posrala.

"Dobře, pojď dál."-Nabídla a já ji s prostým děkuji obešla.

Ředitel byl otočený na své točící židli a nohy měl na psacím stole. Jestli tenhle chlapík vystudoval tolik vysokých škol jako podle počtů všech těch diplomů co má pyšně vystavené na poličkách, tak jsem asi pětinásobná matka vdaná ze Harryho.

Hlasitě jsem zakašlala čímž jsem si získala jeho pozornost. Docela se lekl když zkopl knihu ze stolu. Trochu víc.

"Oh, vy jste mě vyděsila slečno Hillstingová. Nu, posaďte se."-pokynul mi a já tak udělala. Sebral ze země knihu a opět si žuchl do té svého milovaného křesla. Chvilku mlčel a pak promluvil.

"Poslední dobou se zhoršujete ještě více. Docela se divím že jste udělala 1. semestr. Víte co po vás chci?"-doslova zabručel pod těma svýma vousama a mnul si jednou rukou svou chlupatou prdel.

Teda bradu...

Taky chci žít s Harrym v Los Angeles, mít 2 děti, jednoho kluka a jednu holku, 2 auta značky Rang Rover a žít šťastně až do smrti a taky to nikomu necpu! Uhm, nechci toho moc ne?

Mírně jsem zakroutila hlavou a ruce složila do klína. Nesnáším, když se nademnou někdo povyšuje. Zmrd.

"Abyste se více snažila, jestli nechcete aby dnešek byl váš poslední den tady na Michiganské univerzitě. Odejděte."-doslova to na mě plivl a znova si pohodlně sedl do té své černé sedačky.

Stoupla jsem si a otočila se na patě abych mohla odejít. Ještě ve dveřích jsem si odfrkla a zopakovala ho.

"Pff, odejděte.."-zamumlala jsem hlubším tónem a protočila oči. Blbec.

Rychle jsem za sebou zavřela a vydala se rovně. To byla rychlovka. Ještě předtím než jsen vzala za kliku, urovnala jsem si pomuchlanou sukni a koukla se na hodinky.

Uhm, 10 minut do zvonění, to byla ale krásná literatura...
###

"Ahoj"-vzhlédnu od mobilu.

"Ahoj!"-úsměv mu oplatím.

"Dáš si něco?"-poukážu na menu Starbucksu a když Ryan záporně zavrtí hlavou, jdu mu objednat ledový čaj.

"Furt mě znáš."-zasměje se a palcem mě pohladí po tváři. Slastně zavřu oči. Po dlouhé době zas cítím bezpečí.

"Tááák..Našel si něco?"-změním téma. Nepotřebuji, abychom se tady ještě spolu vyspali.

"Uhmm, zkoušel jsem ho hledat na Facebooku."

"To už jsem zkoušela."

"Potom jsem se podíval na seznamy bývalých žáků Willowské střední..."

"Taky."

"Obvolal jsem skoro všechny Stylesi v Londýně."

"A?"

"Ani jeden. Teda jeden byl, ale poxhybuji že si snila o nějakém dědečkovi..."-zasmál se a já s ním.

"A ještě něco?"-vyhrkla jsem. Povzdychl si a obličej schoval do dlaní.

"Emily, tohle všechno jsem dokáal udělat během jedné noci..."-vydechne a podívá se mi do očí. Až teď spatřím velké kruhy pod jindy krásnýma očima. Chudák...

"Promiň..."-obejmu ho kolem krku a hlavu si opřu o jeho rameno.

"Jo a ještě tohle!"-vykřikne najednou. Leknu se a rychle ho se narovnám.

Co asi Ryan chce?:[:O
A otázka po druhé-Chcete aby Hazz existoval?:) Mám vymyšlený dokonalý setkání.!:)
A jinak moc děkuji za 41.4K !:O.
Omg ještě včera jsem čekala kdy tu bude 40K abych to mohla oslavit!:O Děkuji moc!^_^ Luv ya!

A BACHA VÝZVA! 69 VOTES !?

Annie x

KARMAKde žijí příběhy. Začni objevovat