*7* Pravda nebo úkol

12.4K 358 30
                                    

Jakmile se dveře od ředitelny otevřely, vstala jsem ze židle, která byla hned vedle ředitelny. Oba se na sebe ani nepodívali. Matt šel hned za nějakým klukem, kterého potkal na schodišti. Hned, jak si mě Kevin všiml, vydal se za mnou.

,,Jen jsem ti přišla poděkovat za to, jak ses mě zastal." Promluvila jsem na něj.

,,To je v pohodě. Ten kluk si to zasloužil. Nemá na tebe bejt tak nechutnej."

,,A co, jak to dopadlo u ředitelky?" zeptala jsem se s veškerou vážností.

,,Ále, nic na co bych nebyl zvyklej." Mrkl na mě a vydal se se mnou dolů ke skříňkám.

,,A to je?"

,,Poznámka," pokrčil rameny.

,,Já mám skříňku až vzadu. Ty si vyber nějakou, která ti bude vyhovovat." Řekl a šel ke svojí skříňce. Co mi řekl, tak jsem i udělala. Vybrala jsem si skříňku uprostřed dlouhé chodby. Dala jsem do ní učebnice a do kabelky si vzala věci na další hodinu.

Když jsme skončili, čekala jsem s Kevinem před školou na Toma. Sedli jsme si na schodiště před školou.


,,Tak jaký byl první den?" drkl do mě Kevin.

Abych pravdu řekla, tak nebyl moc špatný. Akorát ten konflikt s Mattem. Ale jinak jsem potkala novou holku, Amandu. Celý den mi věnovala společnost, za což jsem byla opravdu ráda.

,,Šlo to. Seznámila jsem se s fajn holkou. Tou Amandou, jak se mnou sedí v lavici."

,,Tak to jsem rád." Zazubil se.

,,Jak dlouho už čekáte?" přidal se do rozhovoru Jonas a si sedl vedle mě.

,,Asi pět minut," objasnila jsem mu.

,,Už je tady Tom," ukázal Kevin prstem na černou limuzínu.                 

,,A Jack?" zeptala jsem se.

,,Tady." Ozval se Jackův hlas hned za mnou. Trochu jsem se ho lekla. Všichni jsme běželi k limuzíně a jeli domů.

,,Líbí se ti naše škola?" zajímal se Jonas po cestě domů.

,,Jo, líbí. Akorát tam je jeden odpornej kluk." pokrčila jsem ledabyle rameny.

,,A co ti udělal, že je odpornnej?" uculil se.

Mám mu to říct? Měla bych...

,,Řekl, že s ním dnes skončím v posteli." protočila jsem nad tím očima. Jack zvedl hlavu od mobilu a zašklebil se na mě. O co mu sakra jde?

,,Ale neměj strach, Jonasi. Kevin se už o něj postaral. Porvali se, až kvůli tomu skončili oba v ředitelně." zhluboka se jsem nadechla a vydechla. Jack se na mě totiž pořád šklebil. Nemohla jsem se tak soustředit. Jonas jen pozoroval vykulenýma očima Kevina, který poslouchal na sluchátkách písničky a nevnímal nás.

,,Tak co, ty hrdino." Drkl nohou provokativně Jack do Kevina.

Co to dělá?

,,Co?" zamumlal Kevin a vytáhl si z uší sluchátka.

Já jen probodávala Jacka pohledem. Nelíbilo se mi, když tolik provokoval.

,,Ses prej zastal Lisy." Zašklebil se a podíval se hned na mě.

A Bad Stepbrother [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat