A Bad Stepbrother [CZ]

30. Kdo Je Kurva Stella?!

Ležím v Jackovo objetí, na jeho velké posteli, pomalu usínám, když v ten moment někdo zaklepe na dveře. Sakra! Vždy v tu nejlepší chvíli! Jack se vedle mě napne a podívá se na mě. Co mám dělat? Schovat se?

,,Jacku?" ozve se hlas patřící Paige. Následně se pokusí otevřít dveře, které jsem naštěstí zamkla. Nevím, co bych dělala, kdyby mě viděla v Jackova posteli. Jen vím, že by to určitě nedopadlo dobře.

,,Co chceš?" zeptá se otráveně Jack a naznačí mi rukou, abych se schovala do koupelny. Poslušně ho poslechnu a potichu do ní zalezu. Jsem tak ráda, že všechny pokoje v tomhle domě mají vlastní koupelnu. Jinak bych se musela schovat do skříně...nebo snad pod postel? To je tak směšný.

,,No?" slyším tlumeně Jacka a následné otevření dveří.

,,Dnes jsem byla nakoupit..."

,,A co mám jako dělat, že si šla nakoupit?"

,,Nech mě to doříct." Napomene ho Paige. Dokážu si představit, jak Jack protáčí očima.

Podívám se na svůj odraz v zrcadle a zahlédnu konečně šťastnou Lisu. Ne, že bych nebyla nikdy šťastná. Jen mě nikdy nedělal šťastnou kluk. Až na mého otce. Ten mě dělá šťastnou už jen tím, že je. Jack mě dělá šťastnou jinak. Díky němu se cítím tak, jak jsem se ještě nikdy s nikým necítila. Mé oči se přesunou na Jackův parfém, který je postavený vedle umyvadla na skříňce. Nemůžu si pomoct, a vezmu ho do ruky.

,,Potkala jsem tam Stellu."

Tahle věta mě vrátí zpět do reality tak, že parfém, ke kterému jsem čichala jak debil, mi vyklouzne z ruky. Naštěstí jsem tak bystrá, že ten parfém včas chytím a položím pomalu, abych nedělala rámus, zpět na místo. Hlavou mi vrtá to jméno. Stella. Kdo je kurva Stella?!

,,No a? Mě už dávno nezajímá a ty to víš." Odbyje ji Jack.

Už dávno? Jak dlouho ho nezajímá? A kdo to vůbec je? Chodili spolu? Vždyť on ale s nikým nikdy nechodil, pokud já vím. Tajil mi to? Tajil mi, že měl holku? Byla vůbec jeho holka? Do prdele tolik otázek mi teď běží hlavou!

,,Já jen, že se na tebe ptala. Znovu se sem s jejími rodiči přistěhovali kvůli práci, a mě napadlo, že by bylo fajn je pozvat na zítřejší večeři. Byla bych ráda, kdyby se s nimi seznámil George a..."

,,Co?! Kurva cože?! Tak ty je sem pozveš a ani se mě nezeptáš?! To snad nemyslíš vážně! O co ti jde?!" Zvýší hlas Jack. Já jen tiše poslouchám. Vím, že cizí rozhovory by se neměly poslouchat, ale mě se tenhle nějakým způsobem týká. Jsem přeci Jackova holka!

,,Myslela jsem, že budeš mít radost. Vždyť ses s ní neviděl rok a půl. A navíc její rodiče nastupují do stejné firmy, kde pracujeme s Georgem, tak proto jsem je pozvala."

,,Vždyť jsem s ní ani nechodil, proboha!"

Že nechodil? Tak co potom? Jen s ní spal?

,,Hele víš co? Prostě se smiř s tím, že jsem je pozvala a tečka. Dál se o tom bavit nebudu." S tímhle se za Paige zavřou dveře. Pořád stojím před zrcadlem a vstřebávám celou jejich konverzaci pořád dokola. Dokud mě nevyruší Jack.

,,Já ti to vysvětlím."

Nic neřeknu, jen se dívám do zrcadla. Tohle je snad zlý sen. Jack ke mně přejde a zezadu mě obejme.

,,Mluv se mnou."

,,Kdo to je?" Zeptám se ho a vymanu se z jeho sevření.

,,To, co jsem s ní měl je minulost Liss."

,,Hm" Protočím očima a vyjdu z jeho koupelny. Posadím se na postel a chvíli trvá, než se ke mně posadí Jack.

Hned jsem věděla, že s ní něco měl. Vím, že v tu dobu mě ani neznal. Ale já si nemůžu pomoc, žárlím. Navíc, když ji Paige pozvala na večeři...

,,Co? Žárlíš?" Drkne do mě provokativně.

,,To je tak vidět?" Zasměju se.

,,Nemáš důvod žárlit. Stella je minulost. Teď jsem s tebou." Ujistí mě. Už jen tím, jak vyslovil její jméno, mi je na zvracení.

,,Ale zítra sem přijde s jejími rodiči."

,,No a? My tu stejně nebudem."

,,Jak to myslíš?"

Jack mě vezme za ruku, kterou následně políbí. V břiše najednou ucítím hejno motýlů.

,,Tak jak jsem řekl. Oni sice přijdou, ale my tu nebudeme."

,,A kde teda budeme?"

Tak tenhle nápad se mi dost zamlouvá. Ale zas na druhou stranu bude Paige dost naštvaná. A nebude divný, když tu oba nebudem?

,,Na chatě přece. Úplně sami. Nikdo nás nebude rušit... " Řekne a následně mě vášnivě políbí. Rukama ho objemu kolem krku a víc si ho přitáhnu k tělu. Tak moc ho chci...

,,Ne-e," Jack se ode mě odtáhne. Zmateně se na něj podívám.

,,Nebudeme přeci riskovat, že všichni uslyší, jak vzdycháš moje jméno."

Tímhle si ode mě vyslouží ránu do ramene. Červenám se. Přísahám Bohu, že se určitě červenám. Ze studu si zakryju obličej dlaněmi, které se Jack hned pokusí dát dolů.

,,Přede mnou se nemusíš stydět."

Jeho slova mě trochu uklidní, a tak dám ruce dolů, čímž zahlédnu, jak se usmívá.

Ten den uteče, jako voda. Ráno se probudím celá unavená, protože jsme s Jackem strávili celou noc povídáním. Mluvili jsme o všem možném. Bylo mi s ním tu noc tak krásně, až jsem doufala, že to nikdy neskončí. Ale skončilo. Tím, že jsem usnula v jeho náručí. Avšak jsem se probudila u sebe v pokoji, což znamená, že mě sem odnesl. Ta myšlenka mě zahřívá u srdce.

Dnes je středa a na večeři k nám přijdou ta Stella a její rodiče. Ale my tu s Jackem naštěstí nebudeme. Jsem ráda, že se s ní nechce ani setkat, protože já ji popravdě vidět taky nechci. Nenávidím ji už jen skrz toho, že s ní Jack něco měl, a to jí ani neznám. A popravdě ani znát nechci.

Vstanu z postele a začnu se připravovat do školy. Jako první si vyčistím zuby a umyju obličej. Dnes mám náladu se trochu víc nalíčit. A tak si udělám linky, dám si větší vrstvu řasenky a rty si namaluji červenou rtěnkou. Takhle jsem to snad ještě nikdy neměla a můžu říct, že mi to dost sluší.

Když dojdu už oblečená v černých džín a bílém svetru dolů do kuchyně, je tam prázdno. Kde všichni jsou?

,,Mamka a tvůj táta jeli do práce o něco dřív tak si máme snídani připravit sami." Vedle mě se objeví Jonas.

,,Aha." Špitnu a vezmu si jen jabko. Můj žaludek by ani víc nepozřel.

,,Tak já jdu do školy, zatím čau." Usměje se na mě a vyjde z domu.

,,Ahoj." Uslyším za sebou Kevinův hlas.

,,Ahoj." Otočím se na něj.

,,Vypadá to, že Jack ještě spí." Podotkne sedajíc ke stolu, kde si z mísy vezme banán. Jen kývnu v souhlas a kousnu si do jabka.

,,Měla bys ho jít vzbudit, jinak zaspí."

,,Já?" Nechápavě se na něj podívám.

,,No, ty." Změří mě pohledem.

,,Proč já?" Otevřu ledničku, abych z ní vytáhla plechovku limonády, která mi spadne na zem, když Kevin řekne ironickým hlasem: ,,Protože si jeho holka?"

,,C-co? Kdes na to přišel?" koktám ze sebe. Tu plechovku zvednu ze země a napiju se. Potřebuju schladit. Odkud vzal, že jsem Jackova holka? Jak to vůbec může vědět?

,,Nejsem slepej," koutky úst mu cukají do úsměvu. ,,No nic, musím jít. Vzbuď toho svýho krasavce už je půl osmý pryč.." S těmihle slovy opustí dům a nechá mě tak stát na místě s otevřenou pusou a nechápavým výrazem.