*8* Proč já?!

13.2K 340 19
                                        

Chtěla jsem z jeho pokoje odejít, ale jakmile jsem sáhla na kliku, zastavil mě.

,,Jsi v pohodě?" sáhnul na mou tvář, kam mi dal ten debil facku. Náhle jsem zapomněla, jak se vlastně dýchá. Jeho dotek na mém obličeji způsobil nekonečnou elektriku, která mnou projela několikrát za vteřinu. Koukal mi do očí, jako by z nich chtěl vyčíst, na co právě myslím. Když dal pryč svou ruku z mého obličeje, zhluboka jsem se nadechla.

,,Jsem v pohodě, ale co ty?" chytla jsem ho za bradu, abych se podívala na flek, který měl přes celé oko. Nad mým dotykem se ostře nadechl, ale neodtáhl se. Stála jsem zády ke dveřím a dívala se pořád na jeho zranění, které měl kvůli mně. Všimla jsem si, jak se mi díval pořád do očí, zatímco já jsem osahávala tu modřínu.

,,Au!" Syknul bolestí, když jsem na tu modřinu maličko přitlačila.

,,Promiň." Odtáhla jsem se. On se tomu jen usmál, čímž odhalil své bílé zuby. Byl to ten úsměv, který mě pokaždé donutil cítit se, jako bych byla v nebi. A on. Jack. Byl anděl, který mě ochraňoval, pokaždé, když se ke mně kdokoli přiblížil. Přesně tohle se mi odehrávalo v hlavě pokaždé, když se na mě usmál. Pokaždé, když se mě zastal. Například okřikl Erica, když se mě ptal, jestli jsem někomu kouřila. Nebo, když měl Matt blbý kecy. Vždyť on ho kvůli mně udeřil!

,,Chci to."

Mé přemýšlení vyrušil Jackův šepot. Jeho pohled sklouzl na mé rty.

,,Chceš co?" zmateně jsem se zeptala.

,,Chci to udělat."

Pořád jsem tomu nerozuměla. Byl jako hypnotizovaný mými rty. Teď jsem to celé pochopila. Kousla jsem si spodní ret a zavřela na malý moment oči, abych ze sebe dostala, to, co jsem měla na jazyku.

,,Udělej to." Vypadlo ze mě. Ani nevím, proč. Vždyť ho vlastně vůbec neznám, jen mě nějak přitahuje, až moc. Otevřela jsem oči a zaregistrovala tak jeho překvapivý pohled.

,,Jsi si jistá? Jestli se jich jen dotknu, nebudu moci přestat." Rukama se opřel o dveře, na kterých jsem byla zády nalepená. Cítila jsem, jak se mi podlamovali kolena. Opravdu. Nekecám. Byl od mého obličeje pouhý dva centimetry. Dívala jsem se na jeho rty a on zas na ty mé.

,,Udělej to." Žadonila jsem.
,,Prosím."

Ještě se mi podíval vítězným úsměvem hluboko do očí, než spojil naše rty. Jeho měkké rty mě jemně líbaly a já spolupracovala. Chtěla jsem z nich okusit mnohem víc. V koutku jeho úst jsem ucítila studený kov. Jazykem jsem olízla jeho kroužek ve rtu. Byl to neuvěřitelný pocit. Jeho ruce přistály na mých bocích a přitáhly si mě víc k jeho tělu, čímž polibek prohloubil. Přemístili jsme se do postele, aniž bychom se od sebe ústy rozdělili. Rukama se opíral u mé hlavy, aby mě nezalehnul, ale i tak měl své tělo na tom mém. Cítila jsem, jak se pod ním celá chvěji, to nebyli dobrý. Jemně mě kousl do rtu, čímž mě donutil vzdychnout mu do úst. Usmál se. Jazykem mi olízl ret, do kterého ještě před vteřinou kousl. Tím mě žádal o svolení, a já mu to dovolila. Otevřela jsem ústa a dovolila mu, aby se mi jazykem dostal do úst. Když spojil naše jazyky, projela mnou další elektrika. A jako naschvál tu nádhernou chvíli přerušilo zvonění mobilu v mé kapse od kalhot. Ihned jsem ho od sebe odtáhla a nuceně zvedla mobil.

,,Haló?" zamumlala jsem do telefonu zrychleným hlasem. Jack jen seděl naproti a sledoval mě. V telefonu se ozval táta. Říkal, že se s Paige vrátí až zítra odpoledne, protože měli hodně práce, a tak museli zůstat ve firmě přes noc.

,,Kdo to byl?" zeptal se mě Jack, když jsem mobil vypla.

,,Táta. S tvojí mámou se vrátí až zítra odpoledne." Kousla jsem si do spodního rtu.

A Bad Stepbrother [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat