A Bad Stepbrother [CZ]

25. ,,Ten má ale troufalost!"

Jeho odpověď mě zaskočila, ale nedala jsem to však na sobě znát a podívala se na své nehty. Myslí to vážně? To je snad absurdní... vždyť musel potkat tolik holek.

,,Slyšelas?" pobídl mě.

,,Jo slyšela." Odpověděla jsem, ale nepodívala se na něj.

,,Co mi na to řekneš?"

,,Já..já nevím." Kousnula jsem se do rtu.

Ironicky se zasmál. ,,Ty mi nevěříš."

,,Měl si tolik holek.." řekla jsem nakonec nahlas, co mi promítalo hlavou a od odvážila se na něj podívat. Jeho oči už nebyly tak temné. Díval se na mě očima plné něhy a blaha.

,,Ale žádnou jako jsi ty,," zašeptal ,,Nikdy jsem necítil k holce, to co cítím k tobě. Nedokážu to popsat, nevím co to je a jak to ovládat. Nikdy jsem to totiž necítil. Ale cítím to jen ve tvé blízkosti. A když se ode mě vzdálíš, tak to naopak bolí.. já..já prostě.. chci být s tebou Liss."

Z jeho slov mi po tváři začala téct jedna neposedná slza, kterou Jack utřel do svého palce. ,,Neplač." Pověděl mi s malým úsměvem. Ale ono to nešlo zastavit. Vyznal mi pravé teď své city? Jsou pravdivý? Opravdu něco cítí? Složila jsem si ruce do dlaní a celá se rozbrečela. Tohle jsem od něj nečekala.

,,Liss, notak nebreč, ne kvůli mně. Pojď sem" zvedl mě k sobě na klín. Pláč trochu utišil, když jsem se složila na jeho hruď. Měla jsem radši tohohle upřímného Jacka víc, než toho drzého. Jack mě objal kolem zad a hladil mě po vlasech.

•

Druhý den ve škole jsem potkala Amandu a April vedle mojí skříňky. Něco si pro sebe šeptaly. Jakmile si mě všimly, tak ihned toho nechaly.

,,Pomlouváte mě?" zeptala jsem se s úsměvem, namísto pozdravu a otevřela svou skříňku. Měla bych si ji trochu uklidit.

,,Takže ty a Jack?" Rýpla do mě April. Tak tohle tu ty dvě rozebíraly...

,,Cos jí nakecala?" Podívala jsem se vražedně na Amandu. Ta se začala smát. To je celá ona.

,,Jak líbá?"

Podívala jsem se na April, jestli to myslí vážně, a podle jejího zvědavého výrazu bych mohla říct, že myslela. Amanda taky čekala na odpověď. Namísto, abych jim odpověděla, jsem se podívám za April. Zrovna procházeli Jack s Ericem. Když si nás všimli, vydali se našim směrem. Ach ne. Byla jsem strašně nervózní.

,,Ahoj holky." Pozdravil nás Eric. Pozdrav jsme mu oplatily jednohlasně. Podívala jsem se na Jacka, jak mě jen tiše prohlížel. Ani mě nepozdravil, prostě nic. Jo, viděli jsme se ráno, ale mohl mě před nimi nějak přivítat nebo tak něco. Co s ním je? Udělala jsem snad něco? Připadala jsem si trapně.

,,Přijdete v pátek na mejdan k Tylerovi? Tebe se ptát nebudu, protože mi je jasný, že tam budeš." zeptal se Eric, jakoby chtěl prolomit to trapné ticho, a podíval se na svou sestru Amandu, která se jen zasmála. Oni dva by pořád jen pařili.

,,Já bych šla ráda. Musím se už taky nějak pobavit" řekla April.

,,A co ty, Liso?" Otočil se Eric na mě. Půjde tam i Jack? Napadlo mě, jako první. Jestli jo, tak bych musela jít taky. Říkal, že jsem jeho, a že on je můj. Nedovedu si představit, že by tam byl s holkami. I když on mě tady ani nepozdravil. Možná nechce, aby nikdo věděl, že spolu chodíme. Teda...chodíme spolu? Nevím. Achjo. Na jednu stranu jsem možná začínala chápat, že chce náš vztah skrývat, protože naše rodiče spolu žijí. Ale na tu druhou bych se s nim chtěla držet za ruce a líbat i na veřejnosti. Podívala jsem se na Jacka, který ze mě celou dobu nespustil oči.