Fucking Love (CZ)

1. Díl

*POHLED SOPHIE*

"No ták, Pressley, neplakej..."

"Kdy přijede maminka?" Fňukla a třela si prstíčkem oko.

"Jen, co bude mít méně práce, přijede za námi, ano? A teď honem obléct a dolu na snídani!"

"Dobže." Odběhla. Už zase. Už zase jí lžu. Oni už se nevrátí. Sama jsem si představovala, jak sejdu dolu po schodech a mamka bude vařit snídani a taťka si bude číst noviny u stolu. No, už to tak nikdy nebude. Pořád ale nedokážu pochopit, jak nám to mohli udělat?

***

"Dobrý den, já se omlou-"

"Posaď se, Sophie." Zamumlal náš třídní a zároveň matikář, tělocvikář a učitel psychologie. Posadila jsem se do své lavice, vedle mého nejlepšího a jediného kamaráda.

"Čus..."

"No konečně Williamsová!" Šeptem zakřičel a usmál se.

"Ty taky nechodíš pořád včas."

"Takže děcka. Vyskytla se pro vás i pro mě nepříjemná věc." Pomalu otáčel hlavu a zkoumal celou naší třídu. Musím uznat, že je sexy. Má zvlněné, tmavě fialové vlasy, piercing v obočí a ve rtu, spoustu tetování a navíc je to docela vtipálek. Má nás už třetí rok.

"Váš učitel na příroďák je nemocný a proto budu muset tu hrůzu sdílet s vámi já. Po čtvrté hodině seberete ty vaše líné zadky a přesunete se do autobusu před školou, kde na vás budu čekat já. Ten nás někam doveze a odtamtud půjdeme 18 mil zpět sem do školy. Po cestě budou takové ty naučné tabule, kde si máme něco přečíst o floře, ale vím, že nikoho z nás to nezajímá a chceme se dostat co nejdříve zpět, tak to číst nebudeme. Nezlobte se na m, ale na Clewna. Vrátíme se tak kolem té šesté hodiny. Domů to zavolám po téhle hodině."

"No to si dělá prdel!" Hlesl Mike. Já na tom ale byla hůř, nemůžu tam jít, musím na schůzku. No, po hodině to vyřeším. Pak začala zase normální hodina matiky.

"Pane učiteli, ale já nemůžu jít na ten výlet." Odchytila jsem ho, když vycházel ze třídy.

"Jakto?"

"Protože mám kroužek a zrovna dneska tam musím být."

"Ale prosím tě, se chceš jenom ulejt. Hele mě se tam taky nechce, mrznout několik hodin."

"Já jsem už nachodila víc kilometrů než vaše matka a babička dohromady!"

"Moje babi byla od třiceti na vozíku a matka mi umřela při porodu, Williamsová!" Rozkřikl se a udělala se mu vráska na čele.

"P-Pardon, já jenom-prostě tam musím být a-a-"

"No fajn, tak si nechoď, ale nepočítej s nějakou úlevou v tělocviku!" Zabouchl za sebou kabinet. Docela mi ho bylo líto. Možná jsem to přehnala...Od čtvrté hodiny jsem byla ve tříd se třeťákama.

***

Sakra! Kde je ten kroj?! Uf, konečně! Běžela jsem si ho vyžehlit, sbalila jsem si tašku přes rameno, oblékla se a vyrazila na klubovnu. Chodím do oddílů vodních skautů a dneska přijímáme nové členy. Jakože už je to zařízený, ale budou se představovat a bude ohínek a tak...Já už jsem vedoucí a starám se o kategorii 12-16.

"Ahoj ahoj ahoj." Vletěla jsem tam a už všichni byli nastoupení. Zařadila jsem se a po pokynu kapitána zvedla pravou ruku s pozdravem.

"Přivítejte našeho nového a nejmladšího člena- Luka Mc-Louda! Luku, zařaď se." Zatleskali jsme a přivítali ještě dva prcky a jednu větší holku.

"A teď prosím přivítejte nového vedoucího, který bude mít na starost se Sophií rejnoky. Niall Horan." Cožeto?! Přistoupil ke kapitánovy a mě spadla čelist i ruka. To je on. To je ten grázl vymaštěnej! Ten, co mi zlomil srdce. Zatočila se mi hlava a začala jsem padat. Naštěstí mě holky chytly.

"Dobrý Sophie, je ti dobře?"

"Eh...jo jo. Díky." Zase jsem Zdvihla ruku.

"Nialle, zařaď se." Ne, teď přijde potřesení ruky! Jen to ne! Nejdříve si potřásl s Dennis, pak s Karen...

*POHLED NIALLA*

"A teď prosím přivítejte nového vedoucího, který bude mít na starost se Sophií rejnoky. Niall Horan." Potřásl jsem si s kapitánem. Ano, toto byl jejich plán. Jako menší, tak do těch patnácti jsem chodil u nás do oddílu i s tou holkou, kterou jsem měl tak rád. Připomnělo mi jí to jméno- Sophie.

"Nialle, zařaď se." Teď jsem si ml potřást s ostatními vedoucími. Potřásl jsem si s tak osmnáctiletými holkami, ale pak se mi zastavilo srdce a přestal jsem dýchat. Je to ona? Je to opravdu ta dívka, kterou jsem tak hnusně odkopl hned po tom, co jsem se s ní vyspal?! Proboha to ne! Měla na kroji, že chodí užtřináct let. To by odpovídalo, ta postava, oči, pusa, ruce, nos, všechno! Byla nervózní a dívala na mě se slzami v očích. Je to možné? Ne, nebudu jí podávat ruku. Jen jsem zdvihl pravačku a udělal pozdrav, potřásl jsem si ještě s dalšími pti vedoucími a prkenně se zařadil za ně. Nevnímal jsem, co říká kapitán, musel jsem myslet na ni. Hned se mi nahrnuly výčitky. Proč jsem byl takový debil?! Po chvíli jsme se přesunuli k ohni a začalo se dělat kolečko, jak se kdo jmenuje, co má rád a tak dále. Když přišla řada na Sophie, dávala se celou dobu na mě.

"Ahoj, já jsem Sophie Wilson, je mi už devatenáct. Vedu rejnoky a připravuji spolu s Dennis a Karen progrram na tábor. Jsem vegetariánka. Nemám ráda papriku, olivy, hrozinky a spoustu dalších věcí. Mám alergii na ananas. Bojím se tmy, klaunů a pavouků. Nesnáším lidi, kteří se přetvařují, nejsou upřímní, mají velké ego a v klidu třeba někoho, kdo je měl rád odkopnou. Na lidi, kteří tohle dokážou, mám také alergii, takže bych byla ráda, kdyby se ode mě drželi dál." Narážela na mě a upírala ty své dokonalé, modré oči! Je dokonalá. Strašně jsem se styděl a uvědomoval si, že se mé ego snížilo. Opravdu. Moc mě to zranilo. Díval jsem se jí do očí a při té vzpomínce se mi taky nahrnulo pár slz, ale stačil jsem je zahnat. Po chvíli zakroutila hlavou. To už byla řada na mě.

"Ahoj, takže já jsem Niall Horan, je mi dvacet a povedu se Sophie rejnoky. Jako menší jsem chodil ještě v Mullingaru do jednoho oddílu spolu s ní. Na táboře program povedu částečně. Jím úplně všechno, kromě jahod, na které mám alergii. Bojím se bouřky a taky medvědů, divokých prasat, myší a různých hlodavců. Nemám rád falešný lidi a nesnáším, když někdo lže. Za období mých čtrnácti až sedmnácti let se stydím, ale bohužel to už nejde napravit. Kvůli mé práci nevím, jak budu stíhat schůzky a taky nevím, jestli budu na táboře pořád." Při té části, že se stydím za kus mého života, vyprskla Soph smíchy a dusí se do teď. Ano, zklamal jsem ji a vlastně i sebe.