Fucking Love (CZ)

17. Díl

*POHLED ASHTONA*

"A-Ashtone..já-počkej, prosím." Odstrkovala mě od sebe Sophie, když jsme se přesunuli ke mně do pokoje. Leželi jsme na posteli a vášnivě se líbali.

"Co se stalo? Udělal jsem něco špatně?" Ujišťoval jsem se. Bojím se, že jsem něco pokazil.

"Ne, ne, jen si musíme promluvit." Vydechla a já se posadil. Udělala to samé a nevěnovala mi ani jeden pohled. Tahle věta nikdy neznamená nic dobrého. Čekal jsem, co z ní vylleze. Po chvíli jsem slyšel slabé vzlyky. Sakra, co se stalo?! Jestli jí něco udělal třeba Horan, přísahám, že mu něco udělám. Jemně jsem vzal její bradu mezi ukazováček a palec a nadzvedl ji, aby se mi dívala do očí. 

"A-Ashtone...já-já tě nemiluji." Vyslovila tu jednu větu a mé srdce vynechalo nejméně tři údery. Začal jsem zase dýchat, když mi došlo, že ani toho nejsem schopný. Nemůžu uvěřit tomu, co právě řekla. 

"Promiň..."

"A-A-A od kdy? Vždyť minulý týden-pane bože...co-nechápu to, to není možný, proč?!" Zmateně, ale přesto zničeně jsem se zeptal na otázky, které mě právě trápily. Minulý týden jsme spolu spali a bylo to....nádherné, myslel jsem, že mě miluje, stejně jako já ji! 

"Už od začátku, bylo to puze poblouznění, omlouvám se." Vzlykla a po tváři jí tekly horké slzy. Nemůžu tomu uvěřit, ona si myslí, že mi zajímá nějaké 'omlouvám se' ?! Přemohla mě zlost. 

"A proč sakra?! Co tě k tomuhle vede, kurva?!" Křikl jsem, až se lekla.

"Miluji Nialla," hlesla skoro neslyšně. Cože jsem to slyšel?! Je tohle ještě možné?! Ať je to jen noční můra! Mooje ruka automaticky vystřelila k její tváři. Nechtěl jsem dát tak velkou...vlastně jsem jí nechtěl nic udělat! Nechttěl jsem jí dát facku, co se to se mnou stalo?! Já ublížil Sofii! Zaslouží si to...jen si s tebou hrála! Křičelo mé podvědomí, podle kterého jsem se právě teď řídil. Její hlava se otočila na stranu a na tváři se jí rýsoval červený flek.

"To mi chceš říct, že jsi si ze mně udělala plačícího panáka?! Chodila jsi se ke mně jenom vyřvat?! Nechápu, jak jsem mohl být tak slepý! Jsi jen další obyčejná děvka! Ještě řekni, že jsi s ním píchala i s tím, že chodíš se mnou! Nenávidím tě, ty mrcho! Jak jsi mi to mohla vůbec udělat...hrála jsi si se mnou a...a-prostě to nechápu, vypadni! Vypadni z mýho baráku a už se nevracej, abych ti nemusel dát další facku ke vzpamatování, protože to stejně nepomůže!" Rozkřikoval jsem se a máchal rukama, až levačka zůstala se smětu dveří. 

"Ash-"

"Padej!" Zařval jsem, než stačila cokoliv říct. Agrh! Zvedla se a odešla. Když jsem slyšel zavření vchodových dveří, položil jsem se do postele a přemýšlel, co z toho má. Miluji ji a ona to ví. Nejdříve jsem si to neuvědomil, ale tekly mi po tváři sllzy. 

*POHLED SOPHIE*

Ani netušíte, jak bylo těžké to ze sebe dostat. Říci do očí někomu, kdo vás šíleně miluje, že vy jeho ne po tom všem, to je...nepředstavitelné. A to, že mi dal facku? Byla jsem vyděšená, ale zároveď-přiznejme si to-si to zasloužím. Nejhorší na tom je, že vše, co řekl je pravda. Nemůžu být teď sama...nezvládlaa bych to. Musela jsem tedy dojít až k Niallovy. No, dojít. Chytla jsem si taxi, které tu projíždělo. Nikdy jsem tu taxi neviděla, ale teď mi to hrálo do karet. Nadiktovala jsem adresu a rozjeli jsme se. Zaplatila jsem a vystoupila. Povzdechla jsem si a vydla se k té velké vile. Zazvonila jsem lehce a čekala, až mi otevře. Ví, že jsem tam byla, odvezl mě tam po té jejich tiskovce.  

"S-Sophie?" Udiveně vkulil oči, jako by nevěděl, že přijdu. Jsme tak přeci domluvení.

"Nialle...měl jsi pravdu..."