Fucking Love (CZ)

27. Díl

*POHLED NIALLA*

To mi mohlo být jasný. Sophie je nedochvilná, jako by vůbec neměla hodinky. Už tu čekám deset minut a ona nikde. Míchal jsem si své kafe, co mi už před pár minutama přinesla číšnice a podpíral si bradu. Bylo mi moc líto, co se stalo, ale už to vážně nemělo cenu. Prostě k sobě nepatříme. Není si co nalhávat. 

"Ahoj," vydechla Sophie a spěšně se posadila naproti mě. Ohlédl jsem se v šude kolem, abych se ujistil, jestli tu není nějaký novinář a pak se zadíval do jejích krásně hnědých a velkých očí.  

"Jo," sklopil jsem oči a napil se. Více jsem zapadl do sedačky a čekal, co chce. Nechtěl jsem být neslušný, ale právě nemám zrovna náladu.

"Já vím, že je to blbý, se takhle setkávat, navíc když ty ses rozešel se mnou a popravdě jsem ani nečekala, že se objevíš, ale chtěla jsem s tebou něco probrat," řekla tak enrgicky a vyrovnaně, že jsem si začal myslet, že ji to ani trochu nemrzí. Co se to s ní děje? Vypadá tak nepřístupně s obchodní maskou. Začalo mě užírat, co vlastně chce. 

"Tak už to vyklop, Sofie!" Trochu jsem na ni vykřikl podrážděně. Nejdříve modest, pak utahování kluků na mou osobu a ještě tohle. 

"No jo, no jo, klid, ne?" Lehce se zasmála a s vážnější tváří se opřela o stůl. Štve mi a to tu není ani pět minut. 

"Chtěla jsem jenom, jestli bychom nemohli být...kamarádi." Nadzvedla svůdně a vyzívavě jedno obočí. Nechápal jsem, jak přesně to myslí a ona to asi vytušila, takže pokračovala.

"S výhodami," upřesnila a já udělal znechucenou grimasu.

"Díky, že jsem ztratil tolik času touhle kravinou, jsi ubohá, Sofie," prokroutil jsem oči a z věčáku i sebral mikinu. Přehodil jsem si ji přes předloktí, sebral své kafe aa chtěl odejít z tohohle podniku, ale zase mi v tom bránila.

"Počkej, vždyť je to fajn nápad...Nialle, jen se zamysli," chytla mě za ruku a já zkřivil obličej.

"Sofie tohle zkoušej na někoho jinýho, stejně už se nikdy neuvidíme, takže ahoj," ironicky s nechuceným nádechem jsem se usmál, ale ona si nedala pokoj a znovu mi v tom bránila.

"Uvidíme. Na táboře, zlato." Zpomaleně mrkla jedním okem za doprovodu mlaskavého zvuku. Povzdechl jsem si s protočením očí a po chvíli se vytratil naštěstí nepozorovaně z kavárny. 

Cestou domů jsem přemýšlel nad tím, co navrhovala a musím uznat, že to vlastně není špatný nápad. Když zvážím  všechna pro a proti...je to velice dobrý nápad! Potutelně jsem se usmál a popadl mobil. Vytočil jsem její číslo a přiložil ho k uchu. 

"Tady Sophie Williams, přejete si?" Uslyšel jsem její líbezný hlas na druhém konci telefonu. Ona nemá moje číslo uložený?

"Tady Niall. Niall Horan," oznámil jsem jí.

"Aha, promiň, nekoukala jsem, kdo to je, co chceš?" Zeptala se zase nepřístupně.

"Rozmyslel jsem si to," povzdechl jsem si. 

"Ajaj...to je dobře, tak..."

"Dneska večer v deset u mě." Dokončil jsem její větu, kterou měla určitě na mysli. 

"Fajn. Tak se měj," ohlušila telefon.

"Ty taky," doplnil jsem, i když vím, že už to nemohla slyšet. 

Ahoj :) Neukamenujte mne prosím...nějak nestíham :D A je to hrozně krátký, já vím, jenom 500 slov a hrozně se za to omlouvám, ale doufám, že jste rádi, že jste se to konečně dozvěděli :D Líbí se vám? Co říkáte na Sophiin nápad? :)) Děkuju vám straaašně moc za hvězdičky a vůbec přečtení! :33 **Kaččí**