Fucking Love (CZ)

24. Díl

*POHLED NIALLA*

"Sophie mluv!" Zavrčel jsem jí do obličeje. Byl jsem nehorázně rozzuřený, až to není možný. 

"C-Co víš?"

"Co vím? Děláš si prdel? Na tom nesejde, teď vyval všechno, co se stalo, kurva! Pořád jak já jsem ten špatný a najednou si vojedeš svýho ex! Ty nejsi normální!" Křičel jsem snad na celý barák. Ashton mi to napsal, že za ním byla a vyspala se s ním. Kráva jedna!

"Takhle to nebylo!"

"Jasně..." Ironicky jsem se pousmál.

"Nialle! On unesl Pressley a nechtěl mi  ji  vrátit, musela jsem to udělat! Je to moje sestřička, lepší se s ním vyspat, než mu ji nechat, neměla jsem na výběr!" Rozplakala se mi přímo před očima, ale moje tvrdohlavost nemá mezí.

"Proč jsi mi nezavolala, nebo policii! Tohle není možný!"

"Protože mám Pressley nezákonně! Sama bych se udala a Press by šla do děcáku!" Plakala ještě víc a já se trošku uklidnil. Promnul jsem si čelo a přemýšlel, co mi tu právě řekla. Mám jí věřit? Ale vyspala se s Ashtonem!

"Jsi děvka," zhnuseně jsem ji prohlédl a pak v jejích očích uviděl šíp bolesti. Jiné bolesti, než před pár vteřinami. 

"A ty jsi co? Zmrd, který omrdal 112 pan! Jen tak, ze sázky, kdo je větší boreček, co? A já, když se vyspím s dvěma kluky za život, tak jsem děvka, viď? To máš teda dobrý poměry, vypadni!" Zavřela oči a ukázala směrem dveře. 

"Co prosím?" Dostal jsem ze sebe šeptem. Bolelo mě, co řekla. Asi proto, že měla pravdu. Bylo to podobné, co jsme udělali. A já jsem větší svině. 

"Promiň Sophie, já to tak nemyslel, omlouvám se, nechtěl jsem to říct..." kněžně jsem pozvedl její bradu, aby se mi dívala do očí. 

"Nepřemýšlel jsem, odpusť mi to, prosím," zašeptal jsem ujišťujcím hlasem a doufal, že mi to odpustí. Já jsem debil, vždy nejdříve mluvím, než přemýšlím, můj věčný problém.

"Ale nezapomenu to, jako to, co se stalo předtím, Nialle," nahnula se více k mému obličeji, zašklebila se a odešla. Má pravdu, nedá se to zapomenout. Posadil jsem se na postel a složil hlavu do dlaní. 

***

*POHLED SOPHIE*

Byla jsem na Ashtona tak naštvaná! A ještě k tomu Niall, místo toho, aby mě podržel a pomohl, tak na mě vyjede, jaká jsem děvka. To ano, prakticky má pravdu, ale já to schválně neudělala! Nechápu ho.

Cítím se jako nejšpinavější holka na světě, i když vím, že je to kravina. Proč se tohle děje? Proč musel přijít k nám do oddílu? proč zrovna tam?! A proč ho musím pořád milovat? Odpustila jsem mu všechno, ale pořád si pamatuji, jak mi dokáže ublížit a nevím, jestli tohle zvládnu. Má to vůbec cenu? TLačí na mě média, fanynky, musím se starat o Press, všechno zařizovat, její i moje věci do školy, nebo školky, abychom měli co jíst, kde bydlet,  všechno, plus ještě mít vztah a navíc s Niallem, který    mi umí tak ublížit, je vůbec možné to zvládnout?

Přešla jsem i se slzami v očích do pokoje k Pressley, dlouho jsem se jí nevěnovala, tak aspoň chvilku.

"Ahojky, Press, neboj se, už na tebe nikdy nesáhne, ano? Já tě ochráním," slíbila jsem a sehnula se, abych jí mohla dát pusu na čelo. 

"A kdo to byl, Sophie? Já se bojím," posmutněla u hry s panenkami. 

"Já nevím, zlatíčko, ale už to bude v pořádku, ano?" Ujistila jsem ji a přesvědčivě se usmála. Je to moje sluníčko, nikdy na ni nedám dopustit!