Fucking Love (CZ)

2. Díl

*POHLED SOPHIE*

Při tom, jak říkal, že se za to stydí, jsem to nevydržela a začala se smát. Bože, to si myslí, že mu to budu věřit?! Snažila jsem se nesmát, ale nešlo to. Radši jsem odešla, než aby m pak kapitán seřval. Posadila jsem se za roh klubovny. Po chvíli jsem se uklidnila a přemýšlela, co tady vůbec dělá. Vždyť je světoznámá hvězdička. Ještě lepší je, že se mnou povede rejnoky a to fakt nehodlám, ale zase kdybych to řekla, tak mě usadí tím, že jako skaut nemůžu nikoho takhle odstrkovat. Někdo šel dovnitř, ale moc jsem to neřešila. Jak mi vůbec mohl takhle ublížit? Měla jsem ho fakt ráda! Když jsme se odstěhovali, tak asi po čtrnáci dnech přijel do Londýna. Samozřejmě jsme se sešli a nějak se stalo to, že jsme se spolu vyspali. Ráno jsem však místo toho, abych ležela v objetí, našla papírek, že to bylo fajn, ale že nehodlá v tomhle pokračovat. Grázl! Od té doby jsem měla jeden vztah, ale to stálo za prd, rozešli jsme se ani ne po dvou měsících. Jak to, že e takhle objeví zrovna v našem oddíle?

"A-Ahoj." Zaslechla jsem nad sebou jeho hlas, což mě probudilo z mých myšlenek. Ani jsem si neuvědomila, že brečím. Rychle jsem slzy otřela a věnovala mu nepříjemný pohled.

"Co ještě chceš?!"

"Ne, nic, promiň, jen jsem myslel, že bych se ti mohl omluvit."

"Nemusíš, už jsou to pomalu čtyři roky a navíc už nic nezachráníš, nenávidím tě, takže vypadni!"

"Sophie, nech mě to vysvětlit, prosím."

Ne! A navíc, co tady děláš, ty namyšlená hvězdičko, hodláš mě dlouho otravovat?!"

"Ne, to ne, já bych ti to vysvětlil, ale musíš mi dát prostor."

"Jak jsem řekla!" Zvedla jsem se a ucítila tu jeho úžasnou- NEJHORŠÍ  vůni.

"Ty jsi mě hned po sexu odkopl! Víš vůbec, jak jsem se cítila?! Ne, nevíš, protože tebe city ostatních vůbec nezajímají!" 

"Já jsem nechtěl-" Neudržela jsem se a jednu mu natáhla. Možná jsem to přehnala, ale co. 

"Ty nechutnej idiote!" Zakřičela jsem mu do obličeje a se slzami v očích běžela odtamtud. Od něho. Tolik mi ublížil a ani si to neuvědomuje. Vběhla jsem zase do té rušné části Londýna, kde je takové parkoviště. Vyzvedla jsem si auto a odjela domů. Převlékla jsem se a zašla k sousedce pro Pressley. 

"Ahoj, zlatíčko!" Objala jsem ji.

"Ahoj Sophie. Jdeme domů?"

"Ano, miláčku, pojď." 

*POHLED NIALLA*

"Ty jsi mě hned po sexu odkopl! Víš vůbec, jak jsem se cítila?! Ne, nevíš, protože tebe city ostatních vůbec nezajímají!" 

"Já jsem nechtěl-" Chtěl jsem  říct, že jsem nechtěl, aby se tak trápila, nebo tak něco, ale ona vystřelila ruku k mému obličeji, který se pod tou silou prudce otočil do prava. Nechtěl jsem ho dávat zpět a dívat se jí do očí. 

"Ty nechutnej idiote!" Křikla mi zboku do tváře a běžela pryč. Bylo mi jí líto, tak moc jsem jí ublížil, ona se z toho dostane a teď se zase objevím. Vydechl jsem a zaklonil hlavu.

"Nialle, tak jdeš? Kde je vůbec Sophie?" Přiběhla Dennis a táhla mě k ohni. Původně jsem vlastně šel pro kytaru. 

"Já-ona šla pryč."

"Co? Jak to, že šla pryč?!"

"O-Ona-prostě jsem ře-kl něco špatně." Vykoktal jsem. 

"Nialle, nechceš mi něco říct?"

"Možná pozdějc."

"No jo, tak pojď hrát." Sedli jsme si a já začal hrát, co si říkali. Zpívali jsme a pohoda, ale já moc nevnímal, protože jsem musel myslet na ni. Jak jsem jí to mohl vlastně udělat?! I když moje ego se hodně navýšilo, pořád si už nechci s holkama zahrávat. Vždyť vidím, co jsem udělal. A nebyla to jenom ona. Bylo jich mnohem víc. Najednou jsem viděl před obličejem ruku.

"Nialle! Halo...země volá Nialla!" Chichotala se Annie, jedna z rejnoků. Až teď mi došlo, že čumím do blba a nehraju. Všichni na m civěli.

"Jsi v pořádku?"

"Eh...jo. Já se omlouvám." Položil jsem kytaru a spolu s Dennis jsme šli na chvíli pryč.

"Nialle, co se stalo?!"

Muhaha...tak. Já vás vítám u své nové povídky a děkuji všem, kteří se na ni alespoň podívali. Hlavně děkuji Verče, že dala hvězdičku a komentík. Jsem ráda, že se někomu líbí. Doufám, že vás nezklamu. :)) **Kaččí**