Fucking Love (CZ)

12. Díl

Ahoj, předem chci jen říct, že když bude napsáno její jméno SOFIE, čtěte to česky, je to v dané situaci hezčí a 'dramatičtější'. No, čtěte, jak chcete, jn říkám, že to někdy zní líp :3

*POHLED SOPHIE*

"Tak držím palce!!" Usmála jsem se na něj a chtěla odběhnout, abych to stihla, ale Ash byl rychlejší a chytl mě za boky, čímž mě přitáhl k sobě a pak políbil. Usmála jsem se do polibku a pak ho od sebe odstrčila.

"Hej, nechybí ti něco?" Udělala se mi husina po celém těle. Někdo chladným, ale s horkým dechem šeptl do mého ucha. Viděla jsem naštvaný pohled ashtona, tak jsem se otočila a leknutím trochu odskočila. Stál tam. ON. Ten magor, kterého miluji a ke skrývání využívám Ashe. Odstoupila jsem a nalepila se na Ashtona, který si mě rukou přivinul, ale nespouštěl pohled z Nialla, který se jen křivě usmál, což mě trochu dostávalo, ale na sobě jsem to znát nedala. 

"C-Co mi má chbět?" 

"Že by tohle? Bez toho se nikam nedostaneš, zlato." Uchechtl se a natáhl před sebe ruku, ve které držel kartičku na šňůrce. Byl to lístek do VIP zóny. Trochu s ním pohupoval před sebou, ale když se pro to Ash natáhl, ryche ucukl na stranu. Co to má znamenat?!

"Ať si pro to přijde holčička sama, stejně si musíme promluvit." Povýšeně nadzvedl obočí.

"Nemáme o čem mluvit, je to uzavřené téma, dej mi to a vypadni!" Přecedila jsem přes zub.

"Ne, pojď si pro to." Cítila jsem, jak se Ashton celý napnul a srdce mu pulsovalo rychleji. Ach jo, oba jsou stejní cholerici. Ještě chvilku bude Niall provokovat a vyletí, což jsem nechtěla, nesmí se stresovat, teď před jejich velkou chvílí.

"Běž, to zvládnete, budu tam, neboj." Vtiskla jsem mu pusu na tvář a odendala mu ruku z mého pasu, abych mohla s Niallem odejít. Poodešli jsme stranou.

"Tak co chceš?!" Otráveně jsem vzdychla a dala si ruce v bok.

"Hele...Sophie. Vím, že to nebylo dobré, ale ty jsi mě asi nepochopila.Jde o to, že já tě vážně miloval. Ostatní jsem pouze využil, ale tebe ne. Jen jsem pak už neměl jinou možnost."

"Nialle...o tomhle se už bavit nebudeme, prostě jsi nás sprostě využil. Co jsi z toho vůbec měl? Vyhrál jsi aspoň?!" Začala jsem se rozčilovat. On sklopil hlavu, což znamená, že ne. Tak to je výborný.

"Omlouvám se, nechci, aby to mezi námi bylo takhle."

"Agrh. Dej mi čas, opravdu to bolí. Navíc teď chodím s Ashtonem." Vyrvala jsem mu visačku, dala ji na krk a odcházela. Ještě, že nešel za mnou. Alespoň myslím. 

"Miluješ ho?!" To byla osudová otázka. Zastavila jsem se a celé mé tělo se napřímilo. Co mám teď odpovědět, lhát nemůžu, už hodně dlouho jsem nelhala a nehodlám to porušit. No, kromě toho, co říkám Pressley. Protože už na chodbě nikdo nebyl, byly slyšet jeho kroky, přibližující se ke mně.

"Miluješ ho, nebo ne?"Ucítila jsem jeho horký dech na mém krku a zase se mi udělala husí kůže. Co ten kluk se mnou dokáže, to není možný! Za chviličku, co jsem byla zticha a bála se snad i dýchat se jeho ruce ocitly na mých bocích a silou si mě přitáhl k sobě čelem. Nehodlala jsem se mu dívat do očí, tak jsem naklonila hlavu na stranu a pro jistotu i trochu dolu. Semkla jsem rty a čekala, co bude následovat, jako malé štěně, když něco provede. Dvěma prsty mi chytil bradu a tvrdě mi tím otočil hlavu tak, abych se mu musela dívat do očí, ze kterých tentokrát nešlo přečíst, co právě teď cítí. Pouze mu zšedly, což ale nikdy neznamená nic moc dobrého, co jsem odkoukala už dříve. Přecijen se známe skoro celý život.