Vyšší level

2. kapitola

,,Tady v parku se všichni scházíme. Jak ze střední tak z vejšky, sem vždycky všichni chodí. Támhle je totiž skvělá kavárna a hned vedle luxusní klub." posadila jsem se vedle Debby na lavičku v rozkvetlém parku plném lidí.

Někteří se opalovali na dekách, svačili u piknikového koše, dováděli se psy nebo si hráli s dětmi. Bylo to tady tak jiné. Všechno bylo kousek od domova a bylo tu o tolik lidí více než v River County odkud jsme se přistěhovali.

Nechtěla jsem to doma dávat znát, ale byla jsem z toho tady nadšená. Doufala jsem tolik, že tady začnu jiný život.

Nechtěla jsem víc vzpomínat na to, co se stalo v River County na střední. Tolik ponížení a trapných chvilek člověk nezažije ani za celý život.

,,Tam chodíš?"

,,Jo, občas se tam s partou chodíme pobavit. Některým už je víc jak jedna dvacet, takže nám kupují pivo." culila se a natáčela si u toho loknu na prst.

Kdyby se nedívala zaujatě kamsi za mě, ani by mě nenapadlo, že to natáčení lokny mělo jiný podtext než krácení nudy. Tři kluci v tílkách seděli na opěrkách laviček opodál a vesele se bavili.

,,To je kdo?" zeptala jsem se, ale hlavu nechala otočenou jejich směrem.

,,Ten svalouš v tílku je Alex, ten okatej v modrým je Matt a ten nagelovanej slaďouš je Chris." dále mlčela a jen civěla.

Nejspíš mi dávala chvíli, abych si je zrentgenovala a zjistila jejich kvality. Rozhodně u mě vedl na plné čáře Alex. Sladkej brunet s moderní přehazovačkou, kterou si každou chvíli projížděl prsty, mě dostal do kolen.

,,Začíná se ti tady líbit, co?" drkla do mě loktem a vrátila svůj pohled zpět na tři fešáky.

,,Chodíš s někým z nich?"

,,Ne. Občas chodíme do klubu nebo na nějakou párty, ale nekámošíme se. Bohužel. Tohle je trochu jiná liga, holka."

,,O tom, že je to jiná liga mi říkat nemusíš. Vidím i sama, že na takovýho nemám."

,,To jsem neřekla. Jen si spíš myslím, že vedle sebe si představují prsatou blondýnu s nohama jako terénní krůta a zmalovanou jako pornoherečka." zamrkala na mě a trochu zoufale si povzdechla.

,,Líp bych to neřekla." začala jsem se smát.

Takže jestli jsem si občas vzpomněla na Harryho ze střední, ze kterého jsem byla hodně dlouho v háji, tak jsem si nedovedla představit, že bych tohle boží dílo měla potkávat v parku. Moc dobře jsem věděla, jak se tihle frajírci chovají. Zažila jsem na vlastní kůži, jak mnou Harry opovrhoval a byla jsem častým cílem jeho vtípků.

,,Koukal jsem, že jsi byla venku s nějakou kamarádkou." promluvil na mě otec při večeři.

,,Jo to byla Debby. Bydlí kousek."

,,Domluvil jsem ti práci u nás ve firmě, jestli máš zájem. Aby ses celé prázdniny nenudila."

,,A co bych tam jako měla dělat?"

,,Kafe, papírování, inventury..."

,,To bych asi mohla zvládnout." zazubila jsem se na něho.

,,Šéf tam má taky syna, tak bys tam nebyla sama. Jo a prý jde taky na ekonomku teď prvním rokem. Takže spolužák."

,,Fajn."

,,Třeba by tě mohl s někým seznámit, když tu nikoho neznáš."

,,Kdy mám přijít?"

,,Klidně zítra. Kolegova asistentka je na dovolené, tak by byl jistě rád za nějakou výpomoc."

,,Tak fajn."

Mělo to hned několik výhod. Potkám nové lidi, nebudu se nudit a navíc si vydělám nějaké prachy.

,,Zítra park odpadá. Jdu s tátou do práce. Uvidíme se odpoledne." napsala jsem textovku Debby.

,,To máš super. Dej vědět až budeš doma."

Pro změnu jsem si vlasy nespletla, ale udělala jen culík. S bílou halenkou sice moc parády nenadělám, ale do práce se to hodilo. Černé volnější kalhoty sice už nebyly in, ale mně to bylo jedno. Nešla jsem na módní přehlídku.

,,Nebude ti horko?" sjela mě Lauren u snídaně.

,,Tam je klimatizace." uklidnil mě táta.

,,Já jen, že bys možná měla přehodit šatník. Už nejsme v River County. Tady je teplo pořád."

,,V pohodě." podívala jsem se na ní s výrazem, aby se o mě laskavě nestarala.

Málem jsem se corn flakesy zadusila, jak jsem je do sebe rychle ládovala. Už mě nebavily ty kecy. Bylo mi v tom pohodlně a nebyla jsem ten typ holky, co nosila minisukně a výstřihy až k pupíku.

,,Počkej tady, já musím skočit za šéfem a pak tě zavolám." posadil mě otec před kancelář a já hypnotizovala hodiny nad prosklenými dveřmi.

Procházelo tudy hodně lidí, ale můj pohled se zastavil na tom povědomém účesu a stavbě těla. Byl to nejspíš Alex z parku. Vybavoval se ve vedlejší místnosti se sekretářkou a šel odtud hlasitý smích.

Zhoupla jsem se na židli trochu dozadu, ale neviděla mu úplně do obličeje. Naklonila jsem tedy židli tak moc, až jsem se opírala jen o špičky a naklonila se co nejvíc to šlo. Vyšel další smích a vůbec jsem si nevšimla, že vedle mě někdo stojí. Nadskočila jsem úlekem až se mi nohy židle podrazily a já skončila na zemi. Tak to byla asi ta nejtrapnější situace, co mě kdy potkala. Cítila jsem, jak mě hřály studem tváře, když jsem se podívala na dotyčného.

,,To je Alex Campbell, majitelův syn." řekl a popošel o kus dál ke kopírce, aby vložil list papíru, zatímco já se sbírala ze země.

,,Já jsem Fade."

,,Ty jsi Patrickova dcera?"

,,Hmm." kývla jsem a podívala se na něho přes řasy se sklopenou tváří.

,,Já jsem Mike." vysvobodily mě otevírající dveře.

,,Takže jsme domluvení." podíval se na mě otec. ,,Pojď dovnitř, Fade."

Rychlostí blesku jsem se vypravila do kanclu k majiteli, se kterým jsem se domluvila co a jak. Odcházela jsem nakonec s pokyny, jak uklidit ve skladu.