Vyšší level

82. kapitola

Zástupce po pár ranách rozuměl moc dobře a když konečně prosil o prominutí, pak teprve Mike přestal. Terry Mika nechal, ale ke konci už mu radil, aby přestal nebo ho zabije.

Nakonec vzal zástupce svoje slova zpět, takže vyhazov ze školy neplatil. Neměla jsem nikdy ráda konflikty tohoto typu, ale na jednu stranu, jsem byla ráda, že mu dal Mike co proto. Cítila jsem se bezpečně, když jsem ho měla u sebe a věděla, že mě ochrání kdykoliv a kdekoliv.

Vyšli jsme všichni z kanceláře a většina mlčela a zírala na Mika.

,,Wau." ohodnotila to Mary.

,,Nechtěl bych ho nasrat." prohlásil Terry a podíval se pobaveně na mě.

I když si hrál Mike na hrdinu, měl parádně dobité klouby na pravačce, ale v návalu adrenalinu a vzteku se netvářil, že by mu to vadilo.

,,Kde je Alex? Chtěl jsem mu poděkovat." rozhlížel se po areálu školy, ale nikde jsme ho nenašli.

Docela jsem se divila, že Mike řekl ,,poděkovat". Hned mě popadl a naložil do auta.

,,Fade, musím ještě na chvíli do práce, ale půjdeme dřív. Pojedeš teď se mnou a pak budu celý den s tebou, ano?" podíval se na mě soucitným pohledem.

,,Jasně. Nedělej si starosti. Jsem v pohodě. Jen jsem trochu v šoku, ale dobrý." stiskl moji ruku.

Zašla jsem s Mikem do firmy a bylo mi úplně jedno, že potkám otce. Zavřeli jsme se v kanceláři a odepsala Debby na pár textovek, zatímco si Mike dodělal svoji práci.

Než jsme byli na cestě rozrazily se dveře a stál v nich Alexův otec.

,,Co se to, zatraceně, stalo v té škole?" vypadal vytočeně.

,,Pane Campbelle, zástupce ředitele po mně vyjel a Alex se mě jen zastal. Vyhazov vzali zpět."

,,O vyhazov mi ani tak nešlo, ale teď mi volala žena, že Alexe odvezli do nemocnice. Něco si vzal nebo co."

,,Cože?" nechápavě se Mike zamračil.

,,Proč by to dělal?" nechápala jsem ani já.

,,Proto jsem se přišel zeptat. Kvůli škole pochybuju, že by tohle udělal."

Já jsem bohužel tušila, ale nenapadlo by mě, že by něco takového udělal. S Mikem a Alexovým otcem jsme se odebrali k odchodu, abychom šli s ním do nemocnice.

Nejprve se na pokoj vydal pan Campbell, ale dlouho nepobyl, protože se s ním Alex odmítal bavit. Prosil tedy mě, abych ho navštívila, ale sama. Mike se zrovna moc netvářil, ale nakonec jsem si okatě hrála se snubním prstenem, aby si toho všiml a zlepšila jsem mu tím náladu.

Vešla jsem na nemocniční pokoj a Alex měl otočenou hlavu k oknu. Myslel si, že se vrátil jeho otec a tak mě poslal do háje.

,,Řekl jsem, abys mě nechal na pokoji." otočil hlavu mým směrem a zarazil se.

,,To jsem já."

,,Co tady děláš?"

,,Jsi v pořádku?"

,,Jo, do hajzlu, jen jsem si vzal prášky na bolest hlavy a zapil to alkoholem a udělalo se mi zle. To je celý. Všichni z toho děláte vědu." protočil oči a vrátil pohled k oknu.

,,Jsem ráda, že jsi v pohodě. Chtěla jsem ti poděkovat."

,,Není za co." neobrátil hlavu zpět.

,,Je. Kdyby nebylo tebe, dopadlo by to asi špatně."

,,Ubránila by ses i sama."

,,Překvapil jsi mě tím pěstím."