Vyšší level

80. kapitola

Vycházeli jsme z budovy jako manželé a mně se to zdálo jako nejvíc zvláštní. Hned v autě jsem musela sundat onen prstýnek, dokud jsem mohla, protože prst nebezpečně natékal. Mikovi byl zase velký, a tak udělal totéž se svým.

Vrátili jsme se zpět do domu a dali si slavnostní rybu k obědu. Atmosféra byla úžasná a Mike mě celou dobu držel za ruku po stolem. Tedy pokud jsem nemusela držet příbor. Ani mi nevadilo že svatební dort vystřídaly pudinkové košíčky se šlehačkou a divoká párty byla spíše tišší rodinná akce, při které jsme se v půlce odebrali pryč.

,,Jedeme na svatební cestu?" pobaveně jsem se podívala na Mika a házela oblečení do tašky.

,,Zatím...všechno ber jen jako zatím. Všechno ti vynahradím, zlato." políbil mě a já se otočila, aby mě dostal ze šatů.

,,Určitě?" pošeptal mi do ucha.

,,Ano, musím si vzít něco jiného."

Naštěstí mi jen otevřel zip a já se mohla konečně zhluboka nadechnout. Obdržela jsem sice polibek na rameno a na krk, ale ovládl se a s taškami odešel k autu, kde se loučil s rodiči.

Vešla jsem mezi ně a Nia měla v očích slzy. Hned mě popadla a plakala. John byl očividně také naměkko.

,,Vítej v rodině, beruško." líbla mě na líce.

Stejně tak i můj nový tchán.

Zaplula jsem do jeho medvědího objetí a za doprovodu vůně jeho kolínské mu za vše poděkovala.

Ještě zvláštnější bylo sedět vedle Mika jako jeho žena. Byli jsme rodina a nikdo nás nemohl rozdělit. Bylo to na papíře a podepsané.

Naše úsměvy mluvily za vše. Držel mě za ruku jako bych mu snad chtěla utéct.

,,Dokážeš si představit, co na to poví můj otec?"

,,Už jsme jednou byli v takové situaci, takže teď už víme, jak na to." semkl rty.

,,To ano, ale myslím, že tohle bude divoké."

,,Nemůžu se spíš dočkat Alexova výrazu."

,,Jo Polly to asi taky nerozdýchá. Viděl jsi jakou měla radost, když si myslela, že jsme se rozešli?"

,,A víš co, kašleme na ostatní. Do zítra budeme sami spolu a pak se stavíme pro věci na bytě. Budeš už jenom se mnou a žádné odmlouvání."

,,Ano, můj manželi."

Dorazili jsme na místo a bylo uvnitř dost velké chladno. Mike nanosil dřevo a zatopil. Během hodinky bylo v přízemí příjemně. Dala jsem se do přípravy něčeho rychlého k večeři. Otevřeli jsme si víno a posadili se ke krbu.

,,Takže paní Claytonová, budeš muset na úřad a ve škole nahlásit změnu příjmení." culil se jako by z toho měl radost.

,,Jo. Ve škole se to rychle rozkřikne."

,,Hmm,...tak na co si připijeme? Na nás?" pozvedl sklenici.

,,Na nás navždy." přiťukli jsme si a dopili alespoň skleničku do dna.

Mike se nejspíš nemohl dočkat svatební noci, takže se ke mně hned přitulil a jeho nezbedné prsty začaly rozepínat košili knoflík po knoflíku. Našpulil ke mně rty a já se nechala vést. Jazyky jsme šermovali a hladili se přes oblečení. Stáhl mi košili z jednoho ramene a na něj jsem obdržela pár něžných a škrábavých polibků. Druhou rukou mi pomohl z košile i na druhém rameni a já jen urychleně vyklouzla z rukávů, abych mohla ruce vrátit na lem jeho trička, ze kterého jsem se ho snažila dostat. Chvíli mě přestal líbat, aby přetáhl tričko přes hlavu a víc si mě položil na pohovku. Dlouhými prsty objal celý košíček podprsenky a pevně stiskl.

Jak já jsem z něho, zatraceně, šílela. Byl jako moje droga a neustále jsem se ho chtěla dotýkat. Nevadilo, že šlo jen o letmé dotyky nebo jen kontakt našich kolen. Pro mě byla důležitá jeho přítomnost. Nikoho jiného jsem k životu nepotřebovala.

Každý náš pohyb byl sehraný a já křičela jeho jméno, když jsem vrávorala nad propastí vzrušení. Posadil si mě na sebe a sledoval mě. Jindy bych se styděla, ale dneska už ne. Byla jsem jeho žena a vzal si mě takovou, jaká jsem byla i se všemi nedostatky.

Oddychovala jsem do jeho vlasů a šeptala mu do ucha, jak ho miluju. Bylo to až neuvěřitelné a já vzrušením nemohla ani usnout. Hladili jsme se do rána a vyprávěli si, co nás všechno čekalo.

Převalovala jsem se celé dopoledne a nemohla zabrat. Mike očividně spokojeně zařezával a tak jsem vyskočila, abych připravila nějakou snídani a kávu.

Vysprchovala jsem se a to nejspíš Mika probralo dostatečně. Hned za zády jsem ho ucítila a rovnou už připraveného na věc. Do rukou tiskl moje prsa a po celé délce krku kladl polibky. Nechtěla jsem si namočit vlasy, ale byla jsem donucena. Kapala mi z nich voda stejně jako Mikovi. Jeho tmavě hnědé vlasy vypadaly jako černé stejně jako jeho oči.

Tvářil se tak vážně a jeho pohled byl plný malých plamínků. Hořela jsem z něho a nemohla ani dýchat.

Rtů jsem se nemohla před odjezdem ani dotknout. Nateklé a zrudlé, že se mi Mike i smál.

Celý den byl na můj vkus až moc krátký, ale těšila jsem se, že spolu takhle prožijeme každý den. Tentokrát už jsme byli totiž oficiálně pár a nebylo nic, co by nám to zkazilo.

Před námi však stálo oznámení mému otci a ostatním. Očekávala jsem smích, křik a vzápětí mávnutí rukou.

Než jsme se vydali domů, zastavil Mike u nějakého zlatnictví podél silnice. Chvíli jsem nechápala, ale když mi zamával prsteníčkem před nosem, pochopila jsem, že to myslel vážně.

Vyzkoušeli jsme si pár snubních prstýnků a s jedním párem také odjeli. Nebyla jsem na nějaké extravagantní nebo nápadné, spíš jsem šla do hladkého tenkého kroužku z bílého zlata s malým kamínkem uprostřed a Mike měl o něco silnější.

Celou cestu jsem z toho kroužku nemohla spustit oči. Bylo to tak nezvyklé, jak na pohled, tak na dotyk.