Vyšší level

25. kapitola

Běžela jsem to rozdýchat na střechu budovy, kde jsem si byla jistá, že mě nikdo nenajde.

,,Promiň Fade, musel jsem. Ať už se mezi námi stalo cokoliv a myslíš si o mně to nejhorší, vždycky tu budu pro tebe, abych ti pomohl." sevřelo se mi hrdlo a rozbrečela jsem se.

Zatraceně, Miku! Praštila jsem vzteky pěstí do zdi. Tohle si nezasloužil. Měl pravdu a já si to nechtěla přiznat. Potřebovala jsem s ním mluvit sama, ale ne v kanceláři.

Pondělní večer mě sice Alex bombardoval textovkami, abych s ním šla ven, ale já jsem prostě musela vyřešit tohle.

,,Lauren, nevíš, jestli je Polly doma? Říkala, že bude vyhazovat nějaké šaty a já jsem si je chtěla u ní vyzvednout."

,,Dneska je myslím v práci, zkus to zítra."

,,Škoda. Tak já jdu k Debby."

V téhle chvíli, kdy jsem stála před Mikovým domem, jsem se nedokázala odhodlat a zazvonit. V tomhle domě to všechno začalo a já se na sebe tak zlobila. Měla jsem mu říct, že mě to mrzí, že jsem mu tu pusu neměla dávat nebo mu mám říct pravdu o tom, že toho nelituju.

Zazvonila jsem. Dlaně se mi potily a hrudník prudce zvedal než otevřel dveře.

Byl dost překvapený, když mě uviděl.

,,Můžu s tebou mluvit?" podívala jsem se mu do očí, ačkoliv to dalo dost práce.

,,Jo. Pojď dál."

,,Nešlo by to někde jinde?"

,,Tak počkej, vezmu si klíče."

Nemyslela jsem, že si vezme i klíčky od auta, ale nakonec bylo možná lepší zalézt někam, kde budeme sami a na neutrálním místě.

Posadila jsem se do jeho auta a sledovala, jak oběhl zpředu auto. Cítila jsem se příšerně. Byla jsem v tom až po uši. Bylo mi to jasné. Nezamilovávala jsem se do všeho, co se hýbe a má sladký úsměv, ale Mike byl jednoduše naprosto jiný level.

,,Jsem rád, že jsi přišla." promluvil na mě, když jsme se rozjeli.

,,Dlužím ti to."

,,Za toho blba?"

,,Je toho víc, proč jsem přišla."

,,Tady za rohem je takový dětský hřiště. Teď večer už tam nikdo nebude."

Měl pravdu. Otevřeli jsme si zavřená vrátka a šli až pod vysoký strom v rohu, kde byly dřevěné úzké lavice a stůl.

,,Za prvé ti chci poděkovat za to, že ses mě zastal před Willem."

,,Zasloužil si to. Slyšel jsem, co jste si povídali."

,,Jo, je to hajzl. Chodila jsem s ním na střední. Byla jsem jen sázka, ale to je fuk."

,,Řekla jsi to Alexovi?"

,,Jsou to kámoši. Bylo by to k ničemu."

,,Myslíš?"

,,Řekl by, že je to už dlouho. Neřeš to. Jen děkuju, že jsi mu to neříkal." sklopila jsem hlavu.

,,Nechtělo se mi to vysvětlovat. Byl jsem fakt vytočenej."

,,A pak bych se ti chtěla omluvit. A toho je taky hodně." skutálely se mi dvě slzy po tvářích.

,,Fade, to není nutný."

,,Ani nevím, proč jsem to udělala. Neměla jsem ani důvod na tebe pak být naštvaná. Zachoval ses dobře."

,,To je dobrý."

,,Ne, není. Zachoval ses ke mně hezky, vždycky jsi při mně stál a já to podělala."

,,Fade. Neřeš to." utřel mi slzu a přitáhl si mě k sobě, aby mě objal.

,,Strašně mě to mrzí. Stydím se."

,,To jsme dva." promluvil mi do ucha.

,,Ty se nemáš za co stydět." utřela jsem si další slzu.

,,Řekl jsem, co jsem neměl."

,,Řekl jsi to správně." přitiskl si mě k sobě ještě pevněji.

,,Jsi skvělá holka, Fade. Zasloužíš si víc. Alex za mnou byl a vypadá, že už nebude blbnout."

,,Jenže on je ten, kdo by mi tu měl utírat slzy, ale já k němu nemám tu důvěru, co mám v tobě. Věřím ti a vím, že bys mi nikdy neublížil."

,,Děláš mi v tom zmatek, Fade."

,,V čem?"

,,Prostě když se na tebe podívám, tak mám strašnou potřebu tě chránit a být ti na blízku."

,,Miku, promiň, já musím." klekla jsem si na kolena a musela ho obejmout.

Nejradši bych ten podělaný telefon rozmlátila.

,,Nezvedneš to?" posadila jsem se zase vedle něho.

,,Ne. Vím, kdo to je."

,,Alex?"

,,Hmm..."

,,Myslel jsem, že ti o něho jde."

,,Já nevím, když mě někdo zklame, těžko se to zapomíná."

,,Chápu."

,,Půjdu. Děkuju, že jsi mě vyslechl." vstala jsem.

,,Kdykoliv bys potřebovala, dej mi vědět." podíval se mi do očí.

,,Vážím si toho."

,,Udělal bych pro ty tvoje oči všechno. To přece víš."

Udělala jsem krok vzad a pak prostě musela odejít. Měla jsem totiž naprosto jasno, že tenhle chlap mi zamotal hlavu. Takhle zabouchlá jsem nikdy nebyla.

To jeho ,,udělal bych pro ty tvoje oči všechno" mělo být jako, zatraceně, co? A pak ho nemám líbat. Té pusy nelituju a naopak bych to udělala kdykoliv znovu.