64.kapitola

5.6K 191 0
                                    

Jill se Seanem odešli celkem brzy a proto jsem byla ráda, že jsem se mohla ponořit do učení a tradičního usrkávání černého čaje. Za celý den jsem byla parádně vyspalá, takže jsem ani o půlnoci nepociťovala únavu. Oči sice ostřily víc než jindy, ale já tohle musela zvládnout.

Nia dokola pobíhala po kuchyni a uklízela a Mike měl nějakou práci na zahradě. Byla jsem ráda, že mě nerušili. Až večer se za mnou přišel Mike podívat.

,,Jak to jde?" vešel za mnou do obývacího pokoje.

,,Snažím se to do hlavy nějak natlouct." odpověděla jsem, ale neodvrátila hlavu od učebnice.

,,Jak ti je?" posadil se vedle mě a já ucítila vůni jeho sprchového gelu.

,,Fyzicky nebo psychicky?"

,,Oboje." nadechla jsem se a projela jsem si prsty vlasy.

,,No, žaludek už snad začal spolupracovat."

,,To je dobře." posadil se ke mně blíž a začal mě hladit ve vlasech.

,,Musím se ještě učit." snažila jsem se ho poslat pryč.

,,Nechci tě rušit. Jen mi strašně chybíš."

,,Neobtěžuj se těmi pohádkami, kdybych měla kam jít, tak bych tam byla. Jen nechci s otcem řešit, co se stalo."

,,Já...myslel jsem, že je to už v pohodě."

,,Co by mělo být v pohodě?" podívala jsem se na něho.

,,My."

,,Ne, Miku, tady není nic v pohodě..." otočila jsem hlavu zpět na učebnici. ,,Asi jsme fakt každý jiný."

,,Ne počkej, jak to, že nám to doteď fungovalo? Dobře, přehnal jsem to s tou reakcí na Alexe, to máš pravdu. Vysvětlil jsem ti, proč jsem se tak choval."

,,Nenamáhej se. Bohatě mi stačilo to tvoje rande na baru."

,,Jaký rande? Jen jsme si povídali jako ty s Alexem."

,,Takže jsi mi to chtěl vrátit? Tak to mám chápat?"

,,Fade, meleš nesmysly. Přišla za mnou sama. Chtěl jsem si vyčistit hlavu a Sean se mnou šel na panáka a ona prostě jen přišla."

,,A tobě to dělalo dobře. Culil ses na ní jako sluníčko. Zatímco já jsem nebyla nadšená z toho, že musím sedět tomu kreténovi na klíně. To je ten rozdíl. Ty si nedáš pokoj. Ale s tím já jsem počítala. Nikdy ti nebudu dost dobrá na to, abych byla jediná ženská v tvým životě." shodila jsem vzteky učebnici na podlahu a vstala.

,,Tobě je málo, co jsem ti řekl?"

,,Pro mě nejsou důležitá slova, ale činy, Miku. A podle toho, jak se chováš, tak pro tebe zrovna moc neznamenám, proto by bylo lepší, kdybych odtud vypadla."

,,Fade, jednu jedinou šanci. Zkusíme spolu jet na ten víkend do kempu s ostatními v pátek a pak se rozhodneš. Prosím."

Dalo by se snad říct těm jeho očím ,,ne"? Tak nehorázně mě rozčiloval, ale na druhou stranu bych mu nejradši skočila do náručí. Jenže já jsem nechtěla být jedna z těch jako byla Polly.

Ustlala jsem si na pohovce v obýváku a brzy ráno šla do školy na zkoušky. Byla jsem o něco klidnější než před tím, ale neudělala jsem to tak, jak jsem si myslela. Bylo to o chlup, ale dali mi to.

Hned po zkouškách jsem se sešla v té restauraci s Jill a chvíli si popovídaly.

,,Jak je?" podívala se na mě trochu smutně.

Vyšší levelKde žijí příběhy. Začni objevovat