83. kapitola

6.1K 191 3
                                    

Po tom, co Mike rozvířil vody ve škole se zástupcem a věnoval se tomu i Alexův otec, došla na vedení inspekce a dala vše do pořádku, za což jsem byla ráda a Mike si oddychl.

Celý den jsme se všemi hrotili školu a když jsme se s Mikem posadili k večeři, začali jsme uvažovat nad čtvrtečním Dnem díkuvzdání. Považovali jsme to jako skvělou příležitost seznámit Mikovi a moje rodiče a rovnou uvést na pravou míru, že jsme manželé.

Přerušilo nás klepání na dveře. Mike se na mě překvapeně podíval, ale já jen doufala, že to nebude otec.

Jakmile jsem uslyšela Alexův hlas, překvapením jsem nadskočila. Stála jsem radši za rohem, protože Alex přišel určitě za Mikem.

,,Jsem rád, že jsi přišel. Už jsi v pohodě?"

,,Jo."

,,Dáš si něco?"

,,Ne. Jdeme s Chrisem na pivo."

,,Vlastně jsem ti chtěl poděkovat za ten incident ve škole."

,,Nápodobně. Kdybys ho nesrovnal se zemí, asi by to neřešila inspekce, ale hlavně že je Fade v pořádku."

,,Jo, vypadá líp."

,,Miku, s klukama jsme přemýšleli, co si udělat dovolenou takhle před zimou někam do tepla? Mexiko?"

,,Proberu to s Fade."

,,Jo chtělo by to svatební cestu, ne?" podotkl Alex a zněl jako by se snad smál.

,,No upřímně, nevím jestli chci brát Fade s tebou a s ostatními."

,,Miku, vím, kde je moje místo. Toho se už nemusíš bát. Navíc taky nepojedu sám. Už mám dámský doprovod."

,,To mě těší. Tak se domluvíme o víkendu. Chtěl jsem udělat takovou oslavu naší svatby. Dorazíš?"

,,Jasně. To si nenechám ujít."

To už znělo jako by si to říkali s úsměvem na rtech a já konečně mohla v klidu spát.

Jakmile odešel, Mike přišel rozzářený jako sluníčko. Snažila jsem se dělat jako, že jsem nic neslyšela a skládala nádobí do myčky.

,,Tak co ti chtěl?"

,,Vzájemně jsme prohodili pár slov a jsme v pohodě. Hned jsme zorganizovali nějaký akce. V sobotu jsem chtěl oslavit tu naši svatbu s pár přáteli a příbuznými, co ty na to?"

,,Ráda."

,,A pak tu padl nápad jet do Mexika na nějakou dovolenou, ale upřímně jsem s tebou chtěl být spíš sám, když už je to ta svatební cesta." usmál se na mě.

,,Lásko, nechám to na tobě. Kam budeš chtít, tam pojedeme. Když budeš chtít jet s ostatními, vždycky se můžeme odtrhnout a být sami."

Ani jsem nečekala, že hned čtvrteční ráno dorazí Mikovi rodiče. Nestihla jsem toho moc a kvůli té večeři s mým otcem, jsem byla o to víc nervózní než jen kvůli pečení. Nia mi šla pomoct a já byla neskutečně ráda, že jsme to nakonec krásně stíhali. Mike s otcem měli nějakou práci na zahradě, když se před pátou hodinou ozval zvonek u vchodových dveří. Upravila jsem se v zrcadle u dveří a snažila se uklidnit.

,,Ahoj." nasadila jsem úsměv a můj otec jen nevěřícně kroutil hlavou, že jsem zase s Mikem.

,,Říkal jsem si, že nás nezve Mike na Den díkuvzdání jen tak a ono to mělo překvapení." pověsil si kabát na věšák a já se zatím přivítala s Lauren a kluky.

Vyšší levelKde žijí příběhy. Začni objevovat