81. kapitola

5.3K 206 2
                                    

Pondělní ráno se mi absolutně nikam nechtělo. Od Mika ani z naší postele. Ještě ke všemu jsem si doposud ani nezapnula telefon, takže jsem ani nechtěla vědět, kdo všechno mi psal a volal. Otec, Debby i Alex to zkoušeli a já jen nerada vystoupila z auta, abych se střetla zrovna s Alexem.

,,Sluší ti to." políbil mě Mike před školou a pak už jsem ho odměnila úsměvem.

S ostatními jsem se střetla až před vchodem.

,,Je to idiot. Doufám, že se ředitel brzy vrátí. Čuměl na mě jako dobytek. Ani výstřih jsem neměla a on si něco našel." mračila se Mary a Cole s Terrym pobaveně sledovali můj příchod.

,,Nazdar, tak jak se máš?"

,,Mám se dobře."

,,No to vidím."

,,Kde jsi lítala celý víkend? Zkoušel jsem ti volat a byla jsi nedostupná." přeměřil si mě Alex.

,,Pak ti to povím, ale teď si musím do ředitelny něco zařídit."

Nedala jsem jim šanci nic říct a letěla jsem zaklepat na dveře, abych nahlásila jiné jméno.

,,Dále..."

Trochu jsem se zarazila, když jsem za stolem viděla někoho jiného, než byl náš ředitel.

,,Pojďte dál. Posaďte se." vstal a choval se nějak až moc mile.

,,A vy jste zástupce?"

,,Ano. Zastupuji ředitele Hopkinse dokud se neuzdraví. Snad vám pomohu i já." opřel se o stůl a uculoval se na mě.

,,No já bych chtěla nahlásit změnu příjmení."

Podala jsem mu oddací list a on se mírně naklonil. Silně jsem zacítila alkohol a to, jak se přiblížil mě znechutilo.

,,Slečna Fade Claytonová?" přečetl si.

,,Ano."

,,Vlastně ne. Už nejste slečna." položil mi ruku na stehno a to už jsem vyskočila na obě nohy, abych se vypařila.

,,Tak já už s dovolením půjdu na hodinu."

,,Ještě jsem to nezaznamenal." ušklíbl se a přišpendlil mě mezi stůl a svoje ruce.

Naklonila jsem se dozadu a on se nestyděl udělat totéž, aby mi byl blíž. Položila jsem ruku na jeho dlaň a silně stiskla, aby mě laskavě pustil, ale nechystal se. Naopak jeho oči přímo plály, jak sledoval moje rty. Přisál se mi pod ucho a já ho šokovaně odstrčila.

,,Tohle nemyslíte vážně." zamračila jsem se a šla ke dveřím.

Jeho ruka mě prudce zastavila a tentokrát mě násilím hodil na pohovku a než jsem se stihla zvednout, klečel nade mnou.

,,Ty jsi mi pěkná tvářička."

,,Dejte mi pokoj!" chovala jsem se k němu ještě slušně.

Bylo mi to k ničemu, možná jsem ho měla rovnou nakopat do koulí. Dostal ode mě facku, ale vůbec ho to nerozhodilo. Uvěznil mě pod sebou a položil si ruce na moje prso.

,,Ty hajzle, nech mě. Pomoc!" to už se mu přestávalo líbit a tak mi jednu vrazil, aby mě umlčel.

V puse jsem ucítila pachuť krve a začala jsem se bránit, co to šlo. Naštěstí se dveře rozrazily a můj hrdina Alex ho sebral za límeček, aby ho zvedl. Trochu přiškrceně zachroptěl a to už dostal pěstí.

To bylo poprvé, co jsem viděla Alexe něco takového udělat. Byl vytočený do ruda a zástupce ředitele nestačil vůbec nic.

,,To si odskáčeš ty sráči."

,,Tím si skončil. Oba dva vypadněte. Škola pro vás končí."

,,To vás bude stát draho." shýbl se Alex ke mně a odvedl pryč.

Celá roztřesená jsem se schoulila do Alexova náručí a bylo mi příšerně. Potřebovala jsem u sebe Mika.

Terry nám hned vyběhl naproti a na něco se ptal. No já měla zatmění. Nechtěla jsem nic říkat a vysvětlovat. Alex to řekl za mě a pomohl mi se posadit na sedačku. Hned někam volal, aby to za horka řekl otci, že ho vyrazili ze školy. Já jsem se z toho spíš snažila vzpamatovat.

,,Chci pryč."

,,Už jsem volal Mikovi." utěšil mě Terry, když Alex telefonoval.

Schovala jsem si obličej do dlaní a vzápětí ucítila, jak uchopil moji ruku. Otevřela jsem oči a podívala se na překvapeného Terryho.

,,To je...to, co si myslím?" hypnotizoval můj snubní prsten.

Jen jsem se na něho podívala a přikývla. Ostatní se okolo nás hned postavili a chtěli slyšet, co se stalo. Mary nadávala a něco hlásila, jak věděla, že to někomu udělá. Nejspíš mluvila o zástupci ředitele, ale já byla vděčná, že zavolali Mika. Doufala jsem, že bude moci přijet, protože to v práci musel mít takhle v pondělí pěkně narvané.

Alex dotelefonoval a posadil se vedle mě, aby mi položil ruku okolo ramen. Snažil se mě jen utěšit.

Terry vyběhl kamsi za nás.

,,Co se stalo?" tak ráda jsem slyšela Mikův hlas a otočila jsem se.

,,Ten krypl po ní vyjel."

,,Cože? Děláš si ze mě prdel? Sundej z ní ty pracky!" ve vteřině ke mně přišel.

,,Počkej, počkej, já jsem jí nic neudělal. To byl zástupce ředitele a když už jsme u toho ty tady děláš co?"

,,Za prvý sundej z ní ty pracky než ti rozbiju hubu a za druhý, řekne mi někdo co se stalo?"

,,A proč bych to měl dělat?" zašklebil se na něho Alex.

,,Protože je to moje žena, blbečku a teď se jí laskavě vyhýbej."

,,Cože?" vysmál se mu Alex.

,,Miku, Alex mi pomohl. Není třeba být na něho hnusný. Dal přes hubu zástupci, ale ten nás pak oba vyrazil ze školy." postavila jsem se a objala ho.

,,Co prosím?"

,,Šla jsem za ním kvůli té změně příjmení a on po mně vyjel. Očividně měl nějakou tu promili, a když jsem volala o pomoc tak Alex přiběhl."

,,Jo, protože Mary už s ním nějaký výstup měla, tak jsem radši byl poblíž. Vy jste fakt manželé?" nechápavě se na mě otočil Alex.

Jen jsem pozvedla levou ruku a ukázala mu kroužek na prstě. Alex se zarazil a civěl do země. Ostatní jen zapískali a očividně měli radost. Já jsem neměla zrovna náladu na oslavu.

Mike byl vzteky bez sebe a jakmile zjistil, kde najde kancelář toho parchanta, vyběhl jako šílenec. Všichni se vydali za ním včetně mě. Rozrazil dveře jeho kanceláře a ten se v záchvatu paniky odsouval na křesle dál k oknu, ale Mike obešel stůl a vzal ho za tričko. Držel se židle jako malé dítě.

,,Tohle jsi neměl, ty šmejde. Dotýkat se mojí ženy jsi neměl."

,,Počkejte, to je nedorozumění."

,,Já ti dám nedorozumění." shodil ho ze židle a vzápětí se k němu shýbl, aby ho postavil na nohy.

Hned, jak stál, dostal jednu do ksichtu a druhou do břicha až se předklonil a zaúpěl bolestí.

,,Nic jsem jí neprovedl, vymyslela si to."

,,Radši drž hubu, protože za každý zkurvený slovo dostaneš pěstí navíc a garantuju ti, že se odtud odplazíš, protože ti zlámu všechny kosti." obdržel další ránu, po které se posadil na zadek.

,,Nějak se dohodneme."

,,Dohodneme. Omluvíš se, vezmeš oba zpátky a radši dej výpověď nebo to špatně dopadne." další rána.

,,Už dost, prosím."

,,Rozuměli jsme si?"

Vyšší levelKde žijí příběhy. Začni objevovat