Vyšší level

23. kapitola

Horší trapas se mi stát nemohl. Brečela jsem celou cestu domů jako malá holka. Všechno stálo za houby. Nechtěla jsem rozhodně s nikým mluvit. Dokonce ani s Debby. Nikdo nesměl vědět, co se stalo u Mika. Nechtěla jsem ani, aby věděla, co říkal Alex.

Připadala jsem si jako trapná kráva. Všechno to bylo tak super a najednou se všechno podělalo.

Debby jsem nakecala, že jsem musela domů, protože se Lauren udělalo špatně, otec ji vezl do nemocnice a já zůstala s kluky doma. Nic víc se neptala a dokonce ani na Alexe.

S tím jsem se měla setkat na té párty na koleji. Neměla jsem z toho nejlepší pocit, ale nechtěla jsem si to nechat ani ujít.

Lauren mi pomohla s líčením a půjčila mi nějaký svůj overal. Tentokrát jsem musela dokázat Alexovi, že udělal chybu a bude litovat.

Dopravila jsem se tam taxíkem a hned mezi dveřmi narazila na Mary. Hlásila se ke mně a seznamovala mě s dalšími spolužáky. Terry s Colem okamžitě taky přispěchali, aby se se mnou přivítali a seznámili mě s ostatními. Alex se vybavoval s nějakým blonďákem, kterého jsem ještě neznala, ale vzhledem k tomu, jak se spolu kamarádíčkovali, asi jsem ho ani znát nepotřebovala. Terry běžel vzápětí za Alexem, aby mu prásknul, že jsem tady. Vyhledal mě očima, stejně jako já jeho. Popadl svého společníka a táhli ke mně.

Čím blíž byli, tím víc mi byl povědomý. Až byl těsně u mě, rozbušilo se mi srdce.

,,Ahoj, seznámím vás. To je Will a to je..." málem jsem omdlela.

Byl to on. Ten odpornej hajzl, co si se mnou chtěl užít na plese. Co, zatraceně, dělal na téhle škole?

,,Já jsem Alexova přítelkyně." podívala jsem se na oba a podala Willovi ruku.

Alex se usmál a zdál se být překvapený z mé náhlé změny názoru.

,,Neznáme se odněkud?" hned zatoulal do své paměti.

,,Fade se sem před nedávnem přistěhovala a Will tu bude na koleji." dodal Alex.

,,Fade! No jasně. Z River County. No, páni, ty ses změnila." sjel mě od hlavy k patě.

,,Zato ty jsi pořád stejný blbec." utrousila jsem znuděně.

,,To jako fakt? Vy se znáte?"

,,Chodili jsme do stejné třídy." vysvětlil Will.

,,To je náhoda." zdál se z toho být Alex trochu vykolejený.

Nahodila jsem ten nejvíc arogantní výraz a chování vůči Willovi a vzala Alexe stranou, abych se na něho vrhla.

,,No to je mi přivítání. Chtěl jsem s tebou mluvit o tom včerejšku."

,,V pohodě. Nic se mezi námi nezměnilo, pokud o to ještě stojíš." podíval se mi do očí a pousmál se.

,,Fakt?"

,,Jo."

,,Stalo se něco?"

,,Nechala jsem si to všechno projít hlavou. Vílastně se ani tolik nestalo. Třeba Will byl mnohem větší hajzl než ty." poukázala jsem na Willa a ten nás zrovna rentgenoval očima.

,,Jsem rád, že sis to promyslela. Pak si promluvíme. Mrzí mě to."

,,Jo. Dáš mi pusu?"

S koketním úsměvem se do mě pustil. Věnoval mi parádního francouzáka až Will jen trapně postával opodál a nevěděl, kam s očima.

Dávala jsem to Willovi sežrat. Další kretén na dohled. Já měla takovou smůlu.

Po tom, co se mi stalo u Mika, jsem se rozhodla radši vyspat s Alexem a mít pokoj. Nechtěla jsem se s ním hlavně ani vidět. Co mi asi řekne? Měl možná v něčem pravdu, ale já jsem to nechtěla slyšet.

,,Netušil jsem, že jdeš na Gliverdale." přišel ke mně Will, zatímco jsem si povídala s Mary.

,,To mluvíš ke mně? Sorry, ale nemám dostatek energie na to, abych předstírala, že tě snesu."

,,Chápu, že jsi na mě naštvaná."

,,Naštvaná? Nech si ti řečičky. Nevím, jestli přežiju tě zase vídat ve škole."

,,Byl to blbý vtip, to přiznávám. Mír?" podal mi ruku.

,,Jaký mír? Já se s tebou nehodlám bavit a ani usmiřovat."

Nadechl se a stejně tak zhluboka vydechl. Byl v koncích.

,,Od pondělí dělám s Alexem v práci. Budeme se prý vídat i my dva."

,,To snad ne."

,,Budu se těšit." ušklíbl se.

Tak jestli jsem se doteď netěšila na pondělí do práce, tak teď už vůbec ne. Všichni pod jednou střechou? To nebude fungovat.

Párty skončila v klidu a Alex mě pak odvezl domů.

,,Omlouvám se."

,,Já taky. Přehnala jsem tu reakci, protože jsem byla opilá." podívala jsem se na něho.

,,Chci říct, že mi nezáleží jen na tom, abych tě dostal do postele. Znělo to tak."

,,Jo to znělo."

,,Mike tě hodil?"

,,Cože?"

,,Kluci, říkali, že jsi odešla s ním."

,,Odvezl mě do nějakého baru."

,,Stalo se něco?"

,,Co by se mělo dít?" odsekla jsem.

,,No podle fotek jsi nebyla doma."

,,Ne nebyla jsem doma."

,,Byla jsi u Mika?"

,,O co ti jde?" otočila jsem se na něho podrážděně.

,,Vysvětlila jsi mi všechno, co se Mika týkalo. Nemám důvod žárlit jako Polly."

,,Už jsem se lekla. Znělo to jako žárlivá scéna."

,,Nechceš si zítra někam vyjít?"

,,Napíšu ti."

,,Fade?" zastavil mě, když jsem chtěla vystoupit.

,,Mike ti něco řekl, jinak bys mi to neodpustila viď?" zarazila jsem se.

,,Tak nějak. Chlapi drží při sobě."

,,Dobrou." naklonil se k polibku a já se nechala.

Jen kdyby věděl, že Mike v tom figuroval mnohem víc, než si jen myslel. Zjistila jsem jen, že jsou všichni stejní ba dokonce i horší.