Vyšší level

76. kapitola

,,Fade, musím do práce. Chceš hodit do bytu, aby ses mohla sbalit do školy?" otevřela jsem unavené oči a v mžiku je zase zavřela.

Až po chvíli mi došlo, kde jsem a že musím vstávat. Neměla jsem tu auto a ani věci na převlečení, abych se promenádovala v tom oblečku po ulicích.

,,Jo." posadila jsem se a podívala na mobil, abych zjistila, že jsem spala dvě hodiny.

Ani kafe mě neprobralo. Bylo to spíš tak na startovací kabely.

,,Jestli chceš zůstaň tady. Pokusím se přijít z práce dřív." popošel ke mně a vlepil pusu do vlasů.

,,Musím do bytu. Nemám co na sebe."

,,Půjč si něco ode mě." zamrkal na mě.

,,To bych sice ráda, ale fakt musím jít."

Potěšilo mě, že chtěl, abych zůstala. Navíc jsem se těšila na pátek jako malé dítě na Vánoce. Konečně jsme měli být spolu sami. Já neměla pochyby o tom, že Mikovi jsem se odevzdala jak tělem, tak i duší. Jen jsem potřebovala, aby si všechno srovnal a pochopil mě.

Přijela jsem do bytu a kluci byli zrovna na odchodu. Vrátila jsem se v Mikovým tričku, takže hned mezi dveřmi se mi chlapci vysmáli.

,,Ale, ale. Kdepak jsi byla?" tlemil se mi Cole.

,,Kde asi." dloubal do něho vysmátý Terry.

,,Nechte si ty připomínky." zamračila jsem se na ně.

,,Čekáme na tebe nebo máš odvoz."

,,Čekejte."

Hodila jsem něco rychle na sebe a téměř nenalíčená vypadla s kluky z bytu. Ačkoliv jsem nebyla takový typ, že bych spala při vyučování, tentokrát jsem vytuhla přímo při přednášce až se mi kluci smáli a Mary mě budila každou chvíli.

,,Co jsi dělala v noci?" ušklíbl se Alex a Cole se opřel, aby slyšel, co mu odpovím.

,,Byla jsem v práci."

,,Měla bys trochu odpočívat."

,,A co jsi prováděla od dvou hodin dál, to už mu nepovíš, co?" vysmál se mi Cole.

,,Aby si ze mě dělal legraci jako vy dva?"

,,Nebudu si dělat legraci. Tak co jsi dělala?" zajímal se o to usilovněji Alex.

Terry se naklonil k nám a spolu s Colem poslouchali.

Nechtěla jsem se ani v nejmenším zmiňovat Alexovi, že jsem spala u Mika a nejednalo se pouze o přespání. Beztak by mu došlo, že jsme spolu něco měli.

Tak trochu mě zachránily vibrace na mém telefonu. Přišla mi textovka od Mika a mohla jsem při čtení trochu ukrýt své rozpaky.

,,Uvidíme se dneska nebo máš práci?"

Rozbušilo se mi srdce. Chtěl mě vidět a já umírala touhou být zase s ním.

,,Dneska mám volno. Co chceš podniknout?"

,,Kino, večeře nebo si pustíme film doma?"

Alex do mě lehce vrazil ramenem, abych ho vnímala.

,,Nechám to na tobě. S tebou cokoliv."

,,V kolik končíš ve škole?"

,,V půl čtvrté."

,,Přijedu si pro tebe. Práci stihnu do tří."

Jak já z něho byla hotová.

,,Země volá Fade." zamával mi Alex rukou před mobilem.

,,Promiň. Něco si domlouvám po škole."

,,Hmm...můžu hádat?" zazubil se na mě Cole a já ho zazdila zamračeným pohledem.

Nemohla jsem před Alexem hned vybalit, že zase s Mikem randíme, dokud to ještě nebude oficiální. Jen spolu spíme. Dřív či později se to beztak dozví, ale nechtěla jsem mu to říkat sama. Nebyla jsem zvědavá na jeho moudré řeči, jak se nám to zase rozpadne. Navíc ani nepotřebuju, aby to věděl můj otec. Dokud to sám Mike nepřizná.

Vystřelila jsem z učebny jako blesk, abych mohla rychle nasednout do Mikova auta. Naštěstí zaparkoval víc vzadu, takže nebyl téměř ani vidět a ještě ke všemu začínalo pršet.

,,Ahoj." zabouchla jsem za sebou dveře a obdržela Mikův sladký úsměv a pusu na přivítanou.

,,Stýskalo se mi." pošeptal mi v náklonu a já jsem se málem štěstím rozpustila.

,,I mně. Tak co jsi vymyslel?"

,,Koupíme si pizzu a mrkneme spolu na pohádku."

,,Pohádku?" pobavil mě.

,,Nemáš ráda pohádky?"

,,Mám." usmála jsem se na něho.

,,Co taky jiného, když prší?"

Bylo tak zajímavé, když jsem si uvědomila, jak spolu před tím bojovaly ty kontrasty našich povah a najednou to bylo tak jiné. Jako bychom se nikdy nerozešli. Házeli jsme úsměvy okolo sebe a pošťuchovali se jako puberťáci.

Vlastně jsem od následujícího víkendu měla hodně očekávání. Jestli se nedáme dohromady během víkendu, tak už nevím.