Vyšší level

79. kapitola

,,Vy jste se zbláznili?" zírali na nás jeho rodiče jako na cvoky.

,,Není, na co čekat. Měl jsi pravdu." podíval se Mike na otce.

,,Věk už na to máš. Já jsem pro." nadzvedl nadšeně obočí a podíval se na Niu.

,,Já se z vás zblázním." mávla rukou a běžela se převlékat.

Zhrozila jsem se jen při pohledu na tašku plnou džínů, svetrů a obyčejných triček. Takhle jsem si svoji svatbu nepředstavovala. Takže jako první jsem musela zavítat k Mikově mamince.

,,Nemám tušení, co si mám vzít na sebe."

,,Mám tu nějaké společenské šaty, pojď se podívat, co by se ti líbilo. Není to nic extra, ale něco se ti snad líbit bude."

Otevřela svůj šatník a probírala jedno ramínko s šaty za druhým.

,,Zelené...ne. Co tyhle šedé? Ne, jsou jako pro starou mladou." mumlala si pro sebe.

Na první pohled mě upoutaly jednoduché tmavě modré krajkové bez rukávů se stříbrným tenkým páskem. Byly sice krátké, ale opravdu jiné odpovídající tu nebyly. Ovšem jakmile jsem si je vyzkoušela, musela bych nedýchat, abych je zavřela.

,,Do nich se asi nedostanu." zamračila jsem se.

,,Ale neboj se." odběhla ke dveřím a zavolala na Johna.

,,Pojď nám s něčím pomoct."

Vzápětí se nahrnul do dveří a našpulil rty, aby uznale podotkl, že mi seknou. K čemu mi to bylo, když jsem je nemohla zavřít.

Nia držela látku u sebe a John zavíral zip. Celou dobu jsem nedýchala a bála se, aby nepraskly. Naštěstí se podařilo a šaty mi oba dopnuli. Rozpustila jsem si vlasy, rychle se nalíčila a ještě si nazula lodičky o číslo menší. Už jsem chápala, co prožívají topmodelky.

Mike se nemusel stresovat. K džínům si vzal košili a měl hotovo, ale já věřila, že až na tohle budu za pár let vzpomínat, budu se tomu smát.

Následovala jsem Niu po schodech, abych sebou nepraštila hned na prvním schodu. Mike s Johnem už stáli u auta a my cupitaly za nimi.

,,A hele nerozmyslela sis to?" vysmál se mi John a Mike mi poslal vzdušnou pusu.

,,Nerozmyslela." posadila jsem se na zadní sedačky a dávala sakra velký pozor, abych neroztrhla šaty.

Hned jsem si vzpomněla na příhodu, kdy nás právě Mike vezl na mejdan a měla jsem na sobě podobně upnuté minišaty. Sotva jsem mohla zvednout nohu.

Dorazili jsme do městečka a zastavili před budovou zastaralého úřadu. Mike vyběhl s Johnem, aby vše domluvili a my s Niou počkaly v autě.

,,Nervózní?"

,,Já ani nevím. Asi si to zatím neuvědomuju. Nějak jsem si to navíc představovala jinak."

,,Vždycky si to člověk představuje jinak, ale důležité je s kým to štěstí sdílíš." pohladila mě po hrotu dlaně.

,,Přesně tak. Táta mě zabije." ušklíbla jsem se při pomyšlení na otce.

,,Nezabije, ale bude mu to líto."

Mike se nadšeně vrátil k autu a pomohl nám ven.

,,Byl to tátův kamarád, takže nás ještě vezme, ale musíme chvíli počkat až oddá jeden páreček."

,,Tak moc vám to sluší." zářila Nia a oba nás objala.

,,Ale nedýchat." smála jsem se.

,,A zrovna ti tak seknou." zamrkal na mě Mike a zajel očima do výstřihu, přes boky až na zem.

,,Děkuju lásko, ale docela se těším až je sundám." naklonil se ke mně.

,,Na to se těším taky." pousmála jsem se jeho poznámce.

Vůbec jsem si neuvědomovala, co se to chystám udělat. Byla jsem tak nadšená, že si mě Mike chtěl vzít, že jsem do toho bezhlavě šla. Bylo to šílené.

Vešli jsme do obřadní síně, která byla opravdu maličká. Zdi byly kamenné a bylo uvnitř poměrně chladno. Nemohla jsem se dočkat až budeme venku.

,,Dovolte, abych Vás přivítal v tento den, který je významný nejen pro Vás, ale i všechny zúčastněné. Dnešní den patří k nejdůležitějším dnům ve vašem životě. Přichází velká odpovědnost, protože ode dneška chcete jít dalším životem společně, věrně, v dobrém i ve zlém. A to je velmi mnoho a není to lehké. Máte ve svých rukou štěstí toho druhého, a ten od Vás očekává život plný lásky, tolerance a podpory. Společný život je složen z mnoha milých i nemilých příhod. Vy byste ale měli vždy žít v úctě k tomu druhému a všechny nemilé příhody řešit společně nebo se jich snažit vyvarovat..."

Nádech...výdech...nádech. Musela jsem se zbláznit.

,,Slečno Fade Ryanová, berete si zde přítomného Michaela Johna Claytona za svého právoplatného manžela a zároveň dnes slavnostně slibujete, že přestanete v kuchyni pokoušet osud se svými kulinářskými experimenty, že si přestanete půjčovat manželovi ponožky, které on už nikdy nenajde, že omezíte nakupování kabelek a bot a že už nikdy nepoužijete větu: „neříkala jsem ti to?"

Musela jsem se vážně začít smát.

,,Ano."

Mikovi sice škubaly koutky, ale jinak se snažil tvářit vážně.

,,A nyní se táží ženicha Michaela Johna Claytona, zda vstupujete do manželství se zde přítomnou Fade Ryanovou a slavnostně se zavazujete, že poličku nad mikrovlnku přiděláte ne za půl roku, ale hned. Že přestanete klíče od domova pohazovat všude po bytě a že vaše svršky přestanou doma okupovat vše, na čem se dá sedět?"

,,Ano." kousal se do rtu, aby vydržel vážný výraz.

,,Na důkaz vaší lásky si vyměňte prsteny a potvrďte vše prvním manželským polibkem."

Trochu jsem se zarazila. Prstýnky? Mike se nezdál být rozladěný a pohotově se otočil na svoji matku, která mu podala sametovou krabičku.

Nějak jsem nečekala, že bude až tak připravený. Sice to rozhodně nebyly snubní prstýnky, ale mně to bylo jedno.

,,Zatím musí stačit." zamrkal na mě Mike a navlékl mi tenký zlatavý prsten na prst.

Očividně byly jeho rodičů, protože jsem chvíli zvažovala, jestli ho vůbec ještě sundám, jak mi byl těsný.

Byla menší než já a připadala jsem si jako Sněhurka v oblečení pro trpaslíky.

Ještě jedna sladká pusa na závěr a měli jsme to...