Vyšší level

29. kapitola

Celou cestu domů jsem brečela. Dokola jsem si opakovala náš rozhovor. Musela jsem najít nějakou cestu, jak se ho zbavit a zároveň nepřistupovat na jeho podmínky. Ten poslední koho bych obšťastnila byl tenhle grázl. Radši bych ho nakopala mezi nohy tak, že by na rande s holkou nosil robertka.

Bohužel to můj problém neřešilo. On byl odhodlaný se mstít a nikdo mu neviděl do hlavy, jak daleko byl tenhle magor schopný zajít.

,,Nechala sis tady tašku." přečetla jsem si textovku od Mika, kterou už psal někdy pár minut po příjezdu domů spolu s několika nepřijatými hovory.

,,Přijedu si pro ni."

Byla jsem myšlenkami mimo. Navlékla jsem se do lehkých šatů a před domem mu zavolala, ale měl obsazeno.

Otevřel mi až na místě a bez trička. Měl telefon na uchu a řešil něco s jeho matkou, co jsem pochopila.

,,Pojď dál." zašeptal a obrátil oči v sloup kvůli hovoru, který musel vytrpět.

Vzala jsem tašku do ruky a nepozorovaně zírala na Mikův hrudník plný modřin a podlitin. K tomu všemu jsem zkoumala i jeho tetování, protože tohohle pohledu se asi nikdy nenabažím. Tepláky mu visely proklatě nízko až jsem polkla na prázdno.

,,Už jsem tady. S ní je to vždycky na hodinu. Promiň."

,,Promiň. Vůbec jsem si nevšimla, že mi chybí z toho rozčílení."

,,Fade, co ti řekl?" podíval se mi do obličeje a pozvedl mi bradu, abych se i já jemu podívala do očí.

,,To je fuk."

,,Mně ne. Jde mi o tebe."

,,Bolí to?" položila jsem ledovou ruku na jeho žebra.

,,Tak co chtěl?" ignoroval moji otázku.

,,Už pojedu." dala jsem si popruh od tašky na rameno a otočila se ke dveřím, ale Mike mě otočil znovu k sobě.

,,Nepustím tě, dokud mi to nepovíš. Chci ti pomoct."

,,O nic nejde."

,,Fade, no tak? Věříš mi ne?"

,,Jen jsme spolu uzavřeli dohodu. Žádná věda."

,,Co chce?"

,,Prosím tě, nech to plavat. Vím, jak bys reagoval." podívala jsem se mu do očí.

,,Fade! Nerozčiluj mě."

,,Chtěla bych ti to říct, ale nejde to." pohladila jsem ho po tváři, kde mě příjemně škrábalo jeho strniště.

Pohledem jsem zakotvila na jeho rtech a zhluboka se nadechla, abych se vrátil zpět k pohledu do očí.

,,Nedívej se na mě takhle."

,,Lhala jsem ti."

,,V čem?"

,,Tvrdila jsem ti, že mě ta pusa mrzí a lituju toho, ale nemrzí mě to. Mysli si o mně, co chceš, ale kdybych mohla dát pár let života za to, být v kůži Polly, tak bych to udělala bez mrknutí oka."

Mike se odmlčel. Jen se na mě upřeně díval.

,,No, tak dobrou noc." snažila jsem se z toho deliria probrat a odejít, dokud jsem měla sílu.

,,Fade, co mi to děláš?"

Stála jsem před ním jako nějaká malá hočička, co něco provedla. Jenže to bylo zatraceně silnější než já. Kdybych ho nepolíbila ten večer, tak teď bych to udělala určitě a dokonce i bez alkoholu.