62.kapitola

5K 200 3
                                    

Vzbudilo mě vyzvánění telefonu na nočním stolku. Chvíli jsem zaostřila na displej, jestli tam skutečně vidím Seanovo jméno.

,,Jo?"

,,Fade, co se stalo? Mike se parádně zboural po tequile a nechtěj vědět, co dělá."

,,A co mám dělat?"

,,No možná by bylo vhodné si pro něho přijet než udělá nějakou blbost."

,,Kde jste?"

,,Klub Toca u sjezdu k přístavu."

,,Dobře. Za chvíli jsem tam."

Něco normálního jsem hodila na sebe a popadla klíčky od jeho auta. Kdybych věděla, že ta kravina s Alexem bude mít takové následky radši bych Alexovi rozbila hubu sama.

Sean už čekal na parkovišti a něco měl v sobě i on. Dovedl mě do útrob klubu a přímo na baru seděl vedle nějaké černovlásky s výrazným líčením. Oba se očividně dobře bavili a ve mně se kroutilo snad všechno. Musela jsem zachovat klid. S nádechem jsem se vydala jejich směrem a zastavila se mezi nimi. Mike se na mě pobaveně podíval, jako by mu dělalo dobře, že jsem ho tam načapala s jinou.

,,Už jsi někdy viděla psa Baskervillského?" otočila jsem se k ní čelem.

Černovláska se jen pobaveně ušklíbla a neodpovídala.

,,Co chceš?"

,,Jestli chceš vidět, jak řádím, tak se tu dál vybavuj s mým klukem, ty nádhero. Koukej zvedat kotvy, dokud můžeš." vyvalila jsem na ní oči a dala si ruce v bok.

,,S tvým ex." zaťukal mi Mike opilecky na rameno.

,,Hele žárlivko, nechceš si dát odchod? Doteď jsme se dobře bavili." vychutnávala si mě.

,,Mám tě shodit z té židle a vytáhnout tě za ty umělý vlasy ven?"

,,Uklidni se a vypadni." div to neslabikovala.

,,Zahráváš si s ohněm." čapla jsem jí za culík a přitáhla si jí blíž.

Naklonila hlavu a její škleb zkřivila do bolestného výrazu.

,,Co to děláš, ty krávo?" začala mě štípat a škrábat.

Nedala jsem se a ventilovala všechen vztek. Shodila jsem ji na zem a začala tahat za culík ven. Okolo nás se utvořila skupinka zvědavců a Mike se mě snažil zastavit.

,,Fade, přestaň. Dost!"

,,Pusť mě na ní. Tady máš bestii Baskervillskou, ty blbá krávo!" popadl mě Mike pod prsy a táhl mě pryč.

Kopala jsem okolo sebe jako zbavená smyslů a všichni ze mě měli srandu. Bylo mi to upřímně jedno. Hlavně, že jsem té potvoře zmalovala ksicht.

,,Uklidni se, do hajzlu, už!" pustil mě, že jsem se sotva udržela na nohách.

,,Jak se mám uklidnit? Co to má znamenat?"

,,Jen jsme si povídali asi jako ty s Alexem! Jazyky! Tak jsme si kvit." šokovaně jsem se na něho podívala.

Tak takhle by to nešlo. Chtěla jsem křičet, brečet a někoho zmlátit. No odskákal si to přímo Mike.

,,Hajzle!" vrazila jsem mu pěstí.

Bolela mě ruka jako nikdy a on se držel za obličej.

,,Do prdele!" klel.

,,Takhle mě přesně bolí to, co říkáš. Kde je to tvoje ,,zamiloval jsem se". Jdi do hajzlu, Miku. Už tě nechci v životě vidět." brečela jsem a hodila po něm vzteky klíčky od jeho auta.

,,Jen si jdi. Takových jako jsi ty je okolo plno."

,,Drž hubu!" okřikl ho přicházející Sean.

,,Máš pravdu stejně naivních a hloupých holek, co ti roztáhnou nohy." otočila jsem se k odchodu.

,,Fade, nikam nechoď. On mele sračky, protože je nachcanej. Zítra bude litovat."

,,To už bude pozdě."

Celá ubrečená a na pokraji zhroucení, jsem se vydala pěšky do města a po neuvěřitelné hodině a půl jsem došla k Debby před barák.

,,Fade, co se stalo?" vylezla v noční košili.

,,Můžu u tebe přespat?"

,,Jasně, že jo. Co se stalo?"

,,Je konec. Sotva to začalo." brečela jsem jako malá holka.

Zůstala jsem u Debby celý den. Musela jsem se někomu vypovídat a Debby mě chápala. Jestli jsem si myslela, že Willova zrada mě dostala na kolena, tak rozchod s Mikem mě rozdrtil na prach.

,,To bude dobrý." objímala mě.

,,Ne. To nebude dobrý. Zatraceně!" zajela jsem si prsty do vlasů a šílela.

,,Volá ti Sean." podala mi mobil.

Ten jsem okamžitě vypnula a odhodila na polštář. Vzápětí volal i Debby, ale ta mi slíbila, že o mně nic nepoví.

,,Ano Seane?"

,,Ahoj, prosím tě nevíš, kde je Fade?" dala to nahlas.

,,Proč? Stalo se něco?"

,,No Mike se trochu zboural a řekl, co neměl." protočila jsem očima. ,,Dej to sem." zaslechla jsem Mikův hlas.

,,Debby, kde je?" vykulila na mě Debby oči, ale já jsem zavrtěla hlavou.

,,Já nevím. Ani nevím, co se stalo. Není doma?"

,,Není. Volal jsem Patrickovi."

,,A proč ji najednou až teď sháníš? Vyspal ses z opice je ti to líto?" utrousila Debby.

,,Prosím tě, kdyby se ti ozvala, řekni jí, aby si přišla promluvit jako dospělá a neutíkala."

Zuřila jsem a měla chuť ho poslat zase do háje. Hlavně, že on byl včera jako dospělý a poslal mě do háje.

,,Můžeš se spolehnout, že bych jí to rozhodně nevyřizovala. Ubožáku! Jdi se pelešit s jinou a nech Fade na pokoji. Už jsi jí dost ublížil."

,,Takže s tebou mluvila?"

,,Naser si!" položila mu to a mně už se do očí zase hrnuly slzy.

Krátce po tom přišla Debby ještě textovka, ale tu už mi neukázala a vykopala mě ven, abych se nadýchala vzduchu a nemyslela na něho.

,,Přinesu teplý čaj."

Posadila jsem se na lavičku a zírala do jezírka. Házela jsem rybičkám všech barev nadrobenou bagetku a občas si utřela slzu.

Byla jsem tak zamyšlená, že jsem si všimla až na poslední chvíli, že se ke mně někdo posadil. Samozřejmě, že ta zrádkyně Debby ho sem pustila. Hned jsem vstala a měla namířeno pryč.

,,Fade počkej, jen si popovídáme. Prosím."

,,Takových jako jsem já je přece okolo tebe dost, tak proč jsi tady? Nech mě!" bušilo mi srdce, hrudník se prudce zvedal a klesal, ruce i nohy se mi třásly až jsem přestala slyšet a všechno pohltila tma.

Vyšší levelKde žijí příběhy. Začni objevovat