Vyšší level

19. kapitola

Ocitla jsem se ve skladu sama s Alexem a ten spustil sladký řečičky, na který jsem nebyla připravená ani zvyklá.

,,Trošku se to profláklo, snad ti to nevadí." podíval se na mě.

,,Zajímalo by mě, jak na to všichni přišli."

,,Polly je stará drbna." začal se tlemit.

,,Hmm...a přitom o tom ví houby."

,,Jen si dala jedna a jedna dohromady."

,,Všichni si myslí, že spolu chodíme, ale přitom to tak není, nechápu to."

,,Není?" podivil se.

,,No není."

,,Chceš říct, že spolu nechodíme?"

,,Tím, že mi strčíš jazyk do pusy neznamená, že spolu chodíme nebo tady jo?"

,,A bráníš se tomu?"

,,Nevím, pořádně jsem s tebou ani netrávila čas sama a už jsme oficiální pár?"

,,Tak fajn. Zítra k vám přijdeme na grilování celá famílie. Středu bych tě někam pozval, jestli souhlasíš. Čtvrtek jdeme nakupovat dárek a pátek jdeš se mnou na Mattovu narozeninovou oslavu."

,,Dobrej plán." usmála jsem se a vzápětí schytala pořádnýho francouzáka.

Z úterní rodinné akce jsem byla vcelku nervózní a Debby mě neustále zásobovala textovkami a dotazy.

,,Už jsi připravená?" vešla Lauren do mého pokoje, když jsem si lakovala nehty na nohou.

,,Tak nějak."

,,Takže se nakonec povedlo a ulovila jsi ho?" mile se usmála.

,,Tak nějak."

,,To mám radost."

,,Děkuju za všechno."

Zhluboka vydechla a posadila se naproti mně.

,,Kdybys cokoliv potřebovala, holky přeci musí držet spolu. Bereš prášky?" hned spustila o antikoncepci a já rudla.

,,Jo."

Když jsem tenkrát po plese tušila, že k něčemu takovému dojde s tím ignorantem, tak jsem začala brát brášky. Ačkoliv mi jsou teď k ničemu, říkala jsem si, že už bych měla ty ledy prolomit a už se na tohle odkládání na toho pravého vykašlat.

Chodila jsem do posledního ročníku na střední a čekal mě ples. Zajímal se o mě třídní vtipálek a hezounek Will. Nikdy by mě nenapadlo, že šlo pouze o zvýšení jeho ega. Chtěl mě ojet na záchodkách přímo na plese, a když jsem ho odmítla, protože jsem si fakt svoje poprvé nedokázala představit na nějakých hnusných záchodech, byl agresivní. Kdybych neutekla možná by to skončilo znásilněním. Samozřejmě mi to pak dával sežrat i ve škole. Ty pomluvy a hnusný řeči jsem pak dlouho rozdýchávala a měla deprese. Dokonce to zacloumalo i s mým sebevědomím. Bohužel to ve mně zůstalo dodneška a nerada vzpomínám na školní léta na střední.

Stála jsem v kuchyni a čekala než kávovar připraví čtyři kávy. Přemýšlela jsem, jestli nejsem moc převoněná. Do nosu mě čpěla sladká vůně parfému a silné aroma malého espressa.

,,Chceš pomoct?" vešel Alex s úsměvem od ucha k uchu.

,,Nemůžeš to tam vydržet?"

,,No uznávám, že bych byl radši sám s tebou než sledovat tuhle komedii."

,,A to nejhorší teprve přijde." uklidnila jsem ho a podala mu dva šálky.

,,Kam zajdeme zítra?"

,,Ty to tady znáš, já vůbec ne."