Vyšší level

27. kapitola

Byla jsem zoufalá a nevěděla jsem, co dělat. Ty rudé krví podlité fleky na krku byly vidět hodně. Netušila jsem, co komu říct a zatajit. Alex mi nejspíš nevěřil a zajímal se víc o nějakého Mika.

Kvůli tomuhle jsem se vrátila domů až k večeru. Doufala jsem, že bude otec pryč a Lauren už bude uspávat prcky.

,,Ty chodíš domů čím dál později." všiml si mě otec, který stál venku před garáží.

,,Už jsem doma, můžeš být v klidu." odsekla jsem a pospíchala domů.

,,Počkej, pojď mi říct, co ve škole? První den. Co třídní profesor?" polkla jsem na prázdno.

,,Hele olej z toho neteče. Možná máš v háji tu převodovku." ozval se Mike za otcem a otíral si zašpiněné ruce do hadru.

,,Dobrý. Já už musím, promluvíme si pak."

,,Fade, čekal jsem tě na večeři. Neprovokuj mě a hned sem pojď."

,,Zítra. Slibuju." zoufale jsem potřebovala zmizet.

,,Mám si tam pro tebe dojít?"

Pomalu jsem popošla k nim a spustila nějakou pohádku.

,,Všechno fajn. Třídní je nějaký starší pán. Jako spolužáci jsme si sedli."

,,Co tvůj rozvrh?"

,,Ještě ho nemám."

,,Jak to?" postavil se těsně přede mě.

Byla jsem pekelně nervózní.

,,Já nevím. Popravdě jsem kecala s Alexem a klukama, takže jsem profesora moc nevnímala."

,,No to nám to začíná skvěle. Jak chceš vystudovat vejšku, když máš hlavu v oblacích?" rozhazoval otec rukama a Mike se opřel zaujatě o blatník.

,,Neboj se." začala jsem couvat.

,,Počkej, co to máš na tom krku?" polilo mě horko.

,,Nic." vyštěkla jsem.

,,No to není nic." přistoupil blíž.

,,Já už si jdu lehnout."

,,Tebe někdo škrtil?"

,,Cože? Ne..." třásla jsem se.

,,Vždyť to vidím." podívala jsem se nervózně na Mika.

,,To je jen vyrážka z nového krému."

,,Fade, já nejsem debil. Miku, podívej se na to. Že je to otisk prstů."

,,Dost. Přestaň. Nech mě laskavě na pokoji."

,,To ti udělal Alex? To snad ne."

,,Ne. Říkám, že je to vyrážka."

Mike zbystřil a nadzvedl mi bradu. Musel si všimnout mých vyděšených očí.

,,Nepřijde mi to jako od škrcení, Patricku." zachránil mě, ale sledoval mě jako by chtěl někomu jít rozbít hubu.

,,Už můžu jít?"

,,Jo, prosím tě." oddychla jsem si.

,,Chtěl jsem ti dát klíčky od tvojí nový káry, ale jestli nemáš zájem." zamrkal na mě otec.

Snažila jsem se předstíraně pousmát, protože jsem rozhodně nebyla v náladě, kdy by mě dokázalo cokoliv utěšit. Možná tak pusa od Mika.

Zavřela jsem se v pokoji a dala si sprchu, mezitím mi přišla textovka od Mika.

,,Čekám u brány. Tohle mi vysvětlíš."

Do háje, jak mu to asi vysvětlím?

Otec už sledoval televizi, a tak jsem se nenápadně vytratila z baráku. Přicházela jsem k Mikovu autu, když stál opřený o bok auta se založenýma rukama na hrudi.

,,Co se děje?" spustila jsem jako by nic.

,,To mi řekni ty."

,,Nic." popošla jsem blíž k němu.

,,Lžeš a já se odtud nepohnu, dokud mi neřekneš, co se stalo. Tohle je od škrcení a netvrď mi, že jste s Alexem experimentovali."

,,Ale slib mi, že nic neuděláš."

,,To ti neslíbím."

,,Prosím." nahodila jsem psí výraz.

,,Dělej. Mluv."

,,Will."

,,To nemyslíš vážně? To si ten ubožák troufne akorát na holku, co se nemůže bránit?" zhluboka si povzdechl.

,,Neřeš to, prosím tě. On mi vyhrožoval a pak nakecal něco Alexovi a ten je na mě naštvaný."

,,Co? Řekla jsi mu, co ti ten hajzl udělal?"

,,Jo."

,,On mu nerozbil ciferník?" svraštil čelo a nechápal.

,,Ne. Will mu řekl, že jsem po něm pálila já a Alex mu asi věří."

,,Co? To nemyslíš vážně? On věří nějakýmu sráči než svojí holce?"

,,To asi kvůli tomu, že Will řekl, že nás viděl v parku."

,,Tak on nás sleduje? Skvělý!" nakopl vzteky pneumatiku.

,,Promiň, prosím tě. Vrať se domů a neřeš to."

,,V tomhle stavu?" popošel ke mně blíž. ,,Vyspi se a já něco vymyslím." pohladil mě po tváři a já na něho jen tupě zírala.

Trochu klidněji jsem si šla lehnout, i když to moc nešlo. Po dnešním příšerném dnu jsem nenapsala ani Debby.