Vyšší level

11. kapitola

Celé odpoledne jsem naskladňovala bedny s papíry, obálkami a podobnými krámy. K Mikovi ani Alexovi jsem se nedostala, což mě nadchlo. Trochu jsem se obávala toho, co mi Mike řekne, ale byl úplně v pohodě. Omluvu jsem totiž vůbec nečekala.

Následující den Alex v práci nebyl a já měla docela pohodu a cítila jsem se klidněji. Za to Mike mě proháněl. Pošta, městský úřad a květinářství. Pro jeho máti, která měla narozky, tvrdil. Ačkoliv mi bylo jasné, že to bylo zcela jistě pro Polly.

Ve čtvrtek už jsem na Alexe narazila a choval se totálně divně. Zamyšlený a tichý. To mi k němu nešlo.

,,Tak co zítra? Jdeš?"

,,Asi jo."

,,Tak super. O tři lidi víc."

,,Jak jako o tři? Hulil jsi a neumíš počítat?"

,,Ne, ale jestli jdeš ty, tak Mike s Polly jdou taky."

,,Mluvil jsi s ním?"

,,Ne, ani se nemusím ptát." začal se uculovat.

,,Jak to myslíš?"

Tušila jsem kam vítr vane.

,,Jste se nějak zkámošili, ne?"

,,S tátou už se Mike zná dlouho."

,,Já myslel vás dva."

,,Odvezla jsem ho domu. Jestli tohle nazývá dva lidi kamarády."

,,Já nevím, mám vás nazývat snad milence?"

,,Tím, že jsem lhala otci, kde jsem přespala, neznamená hned, že jsem jeho milenka. Prober se."

,,Ale kvůli tomu to vůbec neříkám."

,,Jo tak. Už si vzpomínám, jak jsi v pondělí poslouchal za dveřmi. Tak co ti leží na srdci?"

,,Za co se ti omlouval v té posteli?" začal se ksichtit.

,,Na to se zeptej jeho, ano?" obešla jsem ho.

,,Tak zítra ve tři v přístavu. Přijedeš s Mikem nebo je na tebe Polly nakrknutá."

,,Zeptej se Mika." utrousila jsem naštvaně.

Dala jsem se do třídění beden ve skladu a přišla mi textovka.

,,Ty jedeš na ten víkend s Alexem? :)" od Mika.

,,A ty prý jedeš taky. Alex říkal, že jsme se nějak zkámošili :D"

,,To je vůl :) Nemá poslouchat za dveřma. "

Uložila jsem telefon a po chvíli přišla další.

,,Tak fajn. Jedu teda. Ať je po jeho."

,,Už to ví Polly?"

,,Jo, ale nevím, jak se bude tvářit na tebe :))"

,,To bude mít zkažený víkend."

,,Kdyžtak jsem teda o tobě nevěděl."

,,Nechceš si to ještě víc komplikovat, co?"

,,Hele byla to moje chyba, ne tvoje. Nezatěžuj si tu svoji hlavičku mými průšvihy ;)"

,,Makáš nebo si dopisuješ se starým?" tlemil se mi postarší skladník, který mi nosil obří bedny na sklad.

,,Nějakej zvědavej." prohodila jsem s úsměvem.

,,Že by Alex?"

,,Jak jsi na to přišel?"

,,Něco se tady šušká po firmě."