Proč musím být Argent?

Nouse chassons ceux qui nous chassent

Běžím se svou sestřenicí Allison lesem. Je to náš poslední společný večer. Zítra se se svou rodinou stěhuje do Beacon Hills. Prý je tam další Nemeton, ale o tom All ještě nic neví. Ještě ji s tím nechci zatěžovat. Jako by nestačilo, že jsem jí vyzradil naše rodinné tajemství. Ostatní neví, že ví o vlkodlacích. Odjakživa je můj nejoblíbenější člen rodiny.
Můj děda, Gerard Argent, možná na první pohled vypadá jako nevinný stařík, jeho srdce je však z kamene.
Teta Kate, sestra mého otce, je povahou hodně blízká dědovi. Ani ji moc nemusím. Už odmalička mi oni dva vštěpují, že vlkodlaci se musí vyhladit.
Strýc Chris, Allisonin táta a bratr mého otce, po němž mě shodou okolností pojmenoval, si taky docela potrpí na rodinou tradici. 'Nouse chassons ceux qui nous chassent,' opakuje mi odmalička. Je to francouzsky. Znamená to lovíme ty, kteří loví nás.
Matka naprosto respektuje naši rodinnou tradici, dokonce nás v ní podporuje. Držet pistoli jsem se naučil dřív než mluvit, střílet z ní než jsem uměl chodit. Můj pokoj je přímo plný zbraní. All má vždycky strach tam jít, aby si náhodou nesedla na nějakou dýku.
„Tak moc se mi odsud nechce," stěžuje si. Zastavujeme na útesu uprostřed lesa. Nedivím se jí. Tohle by mi taky chybělo.
„Nechci abys odešla, All. Kdo mi tady potom zbyde?"
„Ale prosimtě. Ty se tady s lidma znáš. Já jdu do úplně nového prostředí."
„Nemáš se čeho bát. Okamžitě si tě oblíbí, uvidíš."
Sedá si a svěšuje nohy dolů z útesu. Rukou poklepává na místo vedle sebe, kam si bez meškání sedám. Zhluboka vydechuje.
„Víš, co mi bude chybět nejvíc?"
„Povídej."
„Ty, Chrisi. Vždycky mi dokážeš zvednout náladu. Vždycky mi pomůžeš nezapomenout, že naše rodina nedělá tu správnou věc. Nechci na to zapomenout."
„Hlavně si pamatuj, co ti opakuju pořád dokola."
„Nous protégeons ceux qui ne peuvent pas se protéger eux-memês," cituje má slova.
„Chráníme ty, kteří se nedokážou ochránit sami."
Naposledy se objímáme a vydáváme se zpátky domů.

/Sep 28/