*Tony*
Pozoroval jsem Karen, jak se zaujatě rozeběhla ke klavíru a málem u toho zakopla o schod. Sedla si za něj a prsty přejela přes klávesy, takhle to udělala několikrát, vážně jsem si říkal, co ji na tom tak moc baví.
Taky si nejspíš pořád myslela, že je v hotelu, ale v tom se jí nechal, přece jí nebudu kazit iluze.
Sundal jsem si sako, které jsem pohodil na gauč a došel k baru.
"Takže co si dáš?"
"Já? To, co ty!" Zahihňala se, trochu jsem po tom váhal, jestli bych jí vůbec měl ještě něco dát, ale nakonec jsem nám nalil trochu bílého vína.
Došel jsem k ní a její skleničku jsem položil na klavír.
"Skákal pes přes oves, přes zelenou loukuuu!!! A teď všichni!" Mačkala při tom zběsile klávesy, a tak jsem trochu ubral na hlasitosti, ano u mě to jde i u klavíru.
"Tony zpívej taky!" Strkla mi do ruky, v níž jsem držel skleničku, naštěstí jsem si toho moc nenalil, takže všechen obsah zůstal v ní.
"Myslím, že to stačí, pojď si sednout." Řekl jsem rezignovaně, ale vypadala při tom vážně roztomile.
"Ale vždyť sedím!" Protestovala dál a při tom už mi zacukaly koutky.
"No dobře tak jo." Řekla odevzdaně, ale při tom se usmála. Už se natahovala pro skleničku, ale já jsem byl rychlejší.
"Radši ti to vezmu sám."
"Ty mi nevěříš!" Řekla uraženě a při tom se trochu zamračila.
"Řekl bych, že až moc." Utrousil jsem skoro neslyšně a nejspíš to byla pravda, připadala mi něčím zvláštní, možná až výjimečná? Nevím, to je asi silné slovo.
248 slov
Právě jste dočetli asi tu nejkratší kapitolu, co tu mám, takže žádné strachy, následující kapitola bude zase o něco delší... xD
ČTEŠ
Dvě tváře - FANFIKCE Avengers
FanfictionPříběh obsahuje vulgarismy, známky násilý a emoce, takže by si ho neměl nikdo číst... Nudíte se nebo jste jen závislí na elektronice a máte potřebu na ní něco dělat? Jste fanoušky Marvelu? Ano? Ne? To je fuk, jste na správné adrese!!! Zpočátku to by...
