Pohled Martinuse
,,Tinusi a jsi vážně v pořádku?" ptal se mě táta starostlivě.
,,Jsme v pořádku," odpověděl jsem a mile se na tátu usmál.
,,Tak dobře, ale kdyby se něco stalo, tak mi to prosím řekni," poprosil mě a pevně mě chytil za ruku, kterou následně stiskl.
,,Dobře," jeho stisk jsem opětoval a pomalu se zvednul od stolu.
,,Tak dobrou," řekl jsem tátovi, který stále seděl u stolu.
,,Dobrou," odpověděl mi a napil se ze své sklenice vína.
Pomalým krokem jsem se vydal k výtahům.
Po pár minutách se přede mnou otevřely dveře od výtahu a já mohl konečně nastoupit.
Zmáčkl jsem tlačítko pátého poschodí a čekal až vyjedu nahoru.
Dveře výtahu se otevřely a já mohl vystoupit.
Scénu, kterou jsem před sebou uviděl jsem chtěl hned zapomenout.
V chodbě stál zničený Mac a pozoroval líbající se dvojici před sebou.
Až po chvíli mi došlo, že jeden z páru je přítel Maca, Filip.
Na nic jsem nečekal a hned jsem se vydal k Macovi.
Vzal jsem ho kolem ramen a pomalu ho vedl k sobě do pokoje.
Zavřel jsem za námi dveře a Mac se mi zhroutil do náruče.
Na nic jsem nečekal a pevně jsem ho obejmul.
Až teď jsem si uvědomil, jak moc mi Mac za tu dobu chyběl.
Pomalu jsem se přesunul i s Macem k posteli, na kterou jsme se oba posadili.
Věděl jsem, že Mac teď potřebuje veškerou podporu.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
