Pohled Martinuse
Když jsem se po nějaké době letu probudil, tak se mi hrozně chtělo na záchod.
Jelikož se mi ale vůbec nechtělo vstávat, tak jsem se nějakou tu chvilku musel přemlouvat.
Nakonec jsem se zvedl ze sedadla a zamířil k záchodům.
A že neuhádnete na koho jsem tam narazil.
Samozřejmě na Marcuse a Dejvida, kteří se tak vášnivě líbali, až se málem spolkli.
Nenápadně jsem kolem nich prošel a konečně zamířil na záchod.
Když jsem vyšel ze záchoda, tak ti dva tam pořád stáli a neustále se líbali.
Celkem jsem se bál, aby tady neomdleli kvůli nedostatku kyslíku.
Nějak jsem to neřešil a šel jsem si sednout na své místo.
Znova jsem začal přemýšlet o Anet. Zajímá mě jaký to bude až jí znova uvidím.
Pohled Anet
Můj den mi vůbec, ale vůbec neutíká.
Možná to bylo i tím, že tady dneska se mnou není Andy.
Upřímně si s ní píšu každou volnou chvilku, jen aby to vypadalo, že si mám s kým povídat nebo že mám aspoň něco na práci.
Najednou se ozvala ta hnusná melodie, která oznamuje že je konec hodiny.
Všichni se začali zvedat a doslova zdrhat ze třídy.
Jen já jsem ještě pořád seděla na svém místě a uklízela si sešit na suroviny spolu s učebnicí do tašky.
Rychle jsem se podívala do rozvrhu, abych zjistila kde máme další hodinu.
Bohužel máme cukrářskou výrobu až nahoře ve čtvrtým patře věžáku.
No jo co nadělám. Ani na minutu jsem nezaváhala a popadla do ruky tašku a zamířila přes celou školu až nahoru do věžáku.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
