Pohled Anet
Po včerejšku můžu konečně říct, že jsem zadaná.
Je to tak úžasný, vědět že vás někdo miluju a ne jen využívá.
Vlastně mi teď ani nevadí, že musím jít na koncert těch norských dvojčat, kteří jsou teď pro mě uzavřená kapitola.
Celkem se na ten koncert i těším. Popravdě jsem na jejich koncert vždycky chtěla jít a vidět tu jejich úžasnou show naživo.
Právě teď stojíme před arénou, kde se má konat jejich koncert a s Andy a dalšími mmery zpíváme jejich písničky.
Vůbec mi to nevadí, že jsem tady a plnými doušky si užívám tuhle atmosféru.
Možná že se ze mě jednou stane znova jejich fanoušek.
Pohled Martinuse
Po včerejšku je moje srdce zničené na kusy. Bolí to. Tak strašně moc to bolí.
Upřímně jsi vůbec nejsem jistý, jak zvládnu koncert, který začíná už za pár minut.
Právě teď míříme s Macem směrem k pódiu.
Cítím na sobě jeho pohled. Takhle ustaraně se na mě kouká již od ráno co jsem se probudil.
Když dojdeme k pódiu, tak se na mě nepřestává koukat.
,,Tinusi chci, abys věděl že za mnou můžeš kdykoliv přijít. Vždycky si na tebe udělám čas. Si můj mladší bratr a já mám o tebe strach," začal z ničeho nic na mě mluvit.
,,Jo to vím a strašně si toho vážím," odpověděl jsem mu popravdě.
,,Takže jsme v pohodě?" zeptal se mě trochu nervózně.
,,Jasně," řekl jsem a pevně ho objal.
,,Together, Forever," zašeptal mi do ucha než se vydal na pódium.
,,Together, Forever," zašeptal jsem taky, i když jsem věděl že mě již neslyší.
S novou energií jsem se vydal na pódio s tím nejlepším pocitem. A to je štěstí.
Bylo mi jedno jak všechno bude dál. Pouze jsem věděl, že mám to nejúžasnější dvojče, jaké jsem si kdy mohl přát.
Ahoj všichni!
Vítám vás u poslední kapitoly. Doufám, že se vám líbila a s tím i celá knížka.
Již brzy se můžete těšit na novou knížku.
Mám vás ráda ❤
Vaše Katte
