Pohled Marcuse
Po celou dobu letu jsem se nenápadně koukal po Tinusovi.
Popravdě jsem o něj měl celkem hodně velkej strach.
Asi bych se mu vážně měl co nejdříve omluvit. On za to nemůže, že se zamiloval do stejný holky jako já.
Rozhlédl jsem se po letadle a můj pohled se střetl s pohledem Dejvida.
Bože! To mě jako celou tu dobu pozoruje těma nejkrásnějšíma očima.
Hlavou mi naznačil, že si chce se mnou promluvit, a tak jsem se zvedl ze svého místa a vydal se k záchodům.
Bylo to defakto jediné místo, kde jsme si mohli nerušeně promluvit.
Když jsem došel na místo, kde jsem se měli sejít, tak jsem se otočil a čekal na Dejvida.
Popravdě jsem se s ním dlouho neviděl a ani jsem s ním nemluvil, takže jsem logicky nevěděl co čekat.
Pohled mi padl na Dejvida, který mířil přímo ke mě.
Vyhledal jsem jeho oči, ve kterých zářily jiskřičky štěstí a radosti.
Musel jsem se usmát a tím pádem jsem jeho úsměv opětoval.
Když ke mě došel, tak na nic nečekal a hned si mě přitáhl do vášnivého polibku.
Museli jsem vypadat vážně směšně. Prostě jsme tam stáli a dravě se líbali.
Úplně jsem zapomněl na místo, kde se nacházíme a taky na to, že nás může kdokoliv vidět.
V tu chvíli jsme existoval jen já a on. Nejlepší kluk na celé planetě.
Prostě ho miluju a věděl jsem, že ho milovat budu až do konce života.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
