Pohled Martinuse
Hned jak jsme přistáli zpět na pevnou zem, tak jsem vstal ze sedadla a co nejrychleji opustil letadlo.
Abych řekl pravdu, tak nesnáším létání. Vždycky jsem měl radši pevnou zem.
Na tátu a bráchu jsem počkal v aule a pak jsme se společně vydali pro své kufry.
Společně jsme opustili letištní budovu.
Vyšli jsme ven před budovu, kde na nás čekalo celkem dost fanynek a když nás uviděli, tak začali příšerně ječet.
V tu chvíli jsem měl chuť si zacpat uši a co nejrychleji odejít pryč.
Místo toho jsem se na ně mile usmál a z některýma se vyfotil nebo se jim podepsal.
Nakonec jsem byl rád, když jsme mohli odejít a já se mohl usadit na pohodlné sedačce taxíku.
***
Taxík na dovezl před hotel a mi jsme co nejrychleji vystoupili, vzali si svoje kufry a vydali se do hotelu.
Když jsme vstoupili do haly hotelu, tak mi málem spadla brada.
Bylo to tu nádherný. Na stropě byly olejové malby, které se mi na první pohled hned zalíbily.
S Macem jsme si sedli na jednu z pohovek a táta mezitím zašel pro klíče od pokojů.
Když se táta vrátil, tak jsme se pomalu zvedli a vydali se směrem k výtahu.
Dveře výtahu se před námi otevřeli mi jsme nastoupili dovnitř.
Táta zmáčkl tlačítko pátého patra a tak jsme pomalu vyjeli nahoru.
Když jsme se dostali na naše patro, tak nám táta rozdal klíče od pokojů a já konečně zapadl do svého nového soukromí.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
