Pohled Marcuse
Pomalu jsem se zvednul z křesla a rozešel se ke dveřím.
,,Macu a jsi v pořádku?" zeptal se mě táta starostlivě, když jsem šahal po klice.
,,Samozřejmě. Jen si musím jít zopakovat tu choreografii," řekl jsem popravdě a vyšel z pokoje.
Zavřel jsem za sebou dveře a chtěl jít do svýho pokoje, když v tom mi někdo zastoupil cestu.
Podíval jsem se dotyčnému do obličeje a zjistil jsem, že je to můj bývalý přítel Filip.
,,Co potřebuješ?" zeptal jsem se ho trochu nepříjemným hlasem.
,,Tebe," odpověděl mi jednoduše a než jsem se nadál, tak jsem byl přitisknutý na zeď a Filipovy rty byly nalepeny na těch mých.
Snažil jsem se dostat z jeho sevření, jenže byl moc silný.
V tu chvíli jsem se modlil, aby někdo přišel. Bylo mi úplně jedno, kdo to bude. Hlavně aby mě zachránil.
Pohled Dejvida
Pane Bože! Nemůžu uvěřit, že mě vzali.
Spousta lidí mi říkalo, že jsem dobrej, ale nikdy jsem jim moc nevěřil.
Ale teď vím, že jsem dobrej a že zvládnu všechno, co se mi v životě stane.
Zjistil jsem, že mě bude učit celou choreografii Marcus.
Ten roztomilej blonďáček s tak nadhernými hnědýma očima. Ten jeho úsměv mě dostává do kolen a já z něj vůbec nemůžu.
Tiše jsem si povzdechnul a vešel do hotelové haly.
Přešel jsem přes celou halu až k výtahům.
Výtahem jsem vyjel do pátého patra a vystoupil z výtahu, hned jak se dveře otevřely.
Už odmala nesnáším výtahy. Člověk nikdy neví, kdy se ty strašný potvory zaseknou.
Rozhlédl jsem se po chodbě a pohled se mi naskytnul na scénu, která se mi vůbec nelíbila.
Mac byl přitlačenej na zeď, u které ho držel nějakej kluk a vášnivě ho líbal.
A jak jsem se koukal, tak se to Macovi
moc nelíbilo, a tak jsem nezaváhal ani na chvíli a zamířil přímo k nim.
Odtrhnul jsem je od sebe a Maca si k sobě přitáhl za pas.
,,Můžeš mi vysvětlit, proč mi tady líbáš mého přítele?" zakřičel jsem na toho kluka.
,,J-já, ale on chodí se mnou," vykoktal že sebe.
,,Tak to těžko. Chodím s ním už měsíc a neskutečně ho miluju," řekl jsem a líbnul Maca do vlasů.
,,Macu, ty seš taková svině. Už tě nechci nikdy vidět," vykřikl, otočil se na patě a odešel.
,,Nápodobně," křikl jsem za ním, rychle pustil Maca a radši od něj trochu odstoupil.
,,Děkuju," zašeptal Mac a vydal se do pokoje.
Zůstal jsem stát na místě a pouze jsem se za ním koukal.
,,Tak pojď, musíme tě něco naučit," řekl před tím, než vešel do pokoje.
To bylo pro mě jako spouštěč a já se hned vydal do pokoje za Macem.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
