Pohled Anet
Dneska jsem ještě byla sama ve škole, jelikož Andy pořád nebylo dobře.
Zrovna nám skončila hodina strojů a zařízení, což znamenalo že teď máme hodinu volno.
Abych pravdu řekla, tak se mi tu hodinu tady nechce zůstat úplně samotná, ale ven se mi taky nechce, takže zůstanu tady.
Šla jsem si dát do skříňky svoje učebnice a v šatně prošla kolem toho nádherného druháka.
Mile se na mě usmál, tak jako vždy když ho vidím, a já mu úsměv oplatila.
Došla jsme ke své skříňce, do které jsem hodila sešit a učebnici na stroje a vydala se zpátky na chodbu.
Když jsme procházela kolem toho druháka, tak mě chytil za ruku a přitáhl si mě k sobě.
Ani jsem se nenadálá a už měl své rty přilepené na mých. Né že bych si stěžovala. Právě naopak, líbilo se mi to.
To jsem ale nevěděla, že celou tuhle scénu sleduje osoba, kterou znám velmi dobře.
Pohled Marcuse
Tinuse jsem našel až na konci schodiště, jak někam zaujatě kouká.
Po tvářích mu přitom stékaly horké kapky slz.
Došel jsem až k němu a podíval se směrem kam se celou dobu kouká on.
A to co jsem uviděl mě velmi, ale velmi zaskočilo.
Stálá tam Anet a s nějakým klukem se vášnivě líbala.
I když si obarvila vlasy, tak jsem ji téměř okamžitě poznal.
Neváhal jsem ani minutu a pokusil se Tinuse odtamtud odtáhnout.
Naštěstí se mi to podařilo ho dostat na záchody, kde se mi zhroutil do objetí a začal vzlykat na plno.
V tu chvíli jsem věděl jak se cítí a tak jsem ho objímal na zpět, jemně ho hladil po zádech a šeptal mu uklidňující slova.
***
Nakonec jsem byl rád když jsem z té školy odešli. Né že by nebyla hezká, ale celkem nás rozhodila Anet s tím klukem.
Nastoupili jsme si do auta a Tinus si na moje rameno položil svoji hlavu a začal se znova koukat do prázdna. Přesně tak, jak to dělá poslední dvě hodiny.
Když jsme dojeli na hotel, tak jsem šel s Tinusem do jeho pokoje, protože jsem se vážně moc bál aby si nejblížil.
Něco mi říkalo, že na tom bude Tinus ještě hodně dlouho špatně.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
