Pohled Marcuse
Z mých úžasných snů mě probudil ten nejotravnější zvuk, který rozhodně po ránu nechcete slyšet. Ano vážně, je to budík.
Unaveně jsem vstal z postele a vydal se do koupelny, kde jsem se snažil udělat ze sebe člověka.
Bohužel mi to moc nešlo jelikož jsou dvě hodiny ráno a já jsem usnul teprve před ani né hodinou.
Po nějaké době jsem konečně vyšel z koupelny a hodil na sebe první oblečení, které mi přišlo pod ruku.
Když jsem byl oblečený, tak jsem si posbíral všechny svoje věci a hlavně se modlil, aby jsem tady něco nezapomněl.
Naposledy jsem rozhlédl po pokoji a když jsem usoudil, že tady už nic nemám tak jsem otevřel dveře a vyšel na chodbu.
Na chodbě na mě již čekal Dejvid, který když mě uviděl, tak se ke mě hned vydal.
Vtáhl si mě do vášnivého polibku, který jsem mu s radostí oplácel. Bylo to tak kouzelné.
,,Nerad vás vyrušuju, ale měli bysme si pospíšit, jestli chceme stihnout letadlo," ozval se za námi nervózní hlas Tinuse.
Neochotně jsme se od sebe s Dejvidem odtáhly a vydali se k výtahu, kterým jsme sjeli do přízemí, kde už na nás čekal táta se zbytkem našeho týmu.
Společně jsme vyšli ven před hotel, kde na nás již čekali auta, která nás měla odvézt na letišti.
Bez starostí jsem nasedl do auta, tak jako o hodinu později nastoupil do letadla.
***
V České republice jsme přistáli v půl osmé, a když jsme vstoupili do letištní haly, tak nás uvítalo, tak dvacet fanynek.
Se všemi jsem se vyfotili a dali jim podpisi než jsme znova nasedli do auta a vydali se nám vůbec neznámou cestou.
***
Po nějaké době jsme přijeli k nějaké budově, která vypadala jako škola.
Upřímně jsem vůbec netušil co tam budeme dělat.
Vystoupili jsme z auta a já si teprve teď všiml, že auta s našimi tanečníky a muzikanty tady nejsou.
,,A co že tady máme dělat?" zeptal jsem se trochu zaraženě táty.
,,Budete tady mít exkurzi," odpověděl mi okamžitě a vydali jsme se dovnitř.
Vstoupili jsme do budovy a ocitli jsme se zřejmě na vrátnici.
Ta paní co tam seděla nás odvedla do takové části škola, která sloužila nejspíš jako odpočívárna.
Usoudil jsem to z toho, že tu byli jídelní automaty, pohovky a hlavně stolní fotbálky.
Ty fotbálky mě tady zaujaly úplně nejvíc ze všeho, co jsem tu dosud viděl.
Jelikož Tinus odešel někam o patro níž, tak jsem se rozhodl, že se půjdu podívat kam šel.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
