Pohled Anet
Po těch, nejmíň stovce, schodech jsem se konečně dostala do čtvrtého patra věžáku.
Já vím můžete mi gratulovat, protože tohle je zcela určitě olympijský výkon.
Ještě mi zbývalo najít učebnu 406 a mohla jsem se konečně posadit a trochu se vydýchat.
Jelikož se zase ozvala ta hnusná melodie, tak jsem si z tašky vyndala sešit s učebnicí na cukrářskou výrobu a položila to na kraj lavice.
Do třídy vešla učitelka a mi jsme se všichni postavili.
Učitelka nám dala pokyn, aby jsme si všichni sešli a tak se ozvalo nepříjemné vrzání židlí.
,,Jelikož jsme minule dodělali pevná tuková těsta, tak dneska začneme polevami," řekla učitelka a zadívala se do učebnice.
,,Všichni si vyndejte své sešity, napište dnešní datum a nadpis ,,polevy", řekla nám a otočila se k tabuly.
Zničeho nic se ozvalo zaklepání. Všichni vzhlédli od svým práci a zadívali se na dveře, které se prudce otevřely.
Do třídy vešli nějaký kluci, a já hned poznala, že jsou to druháci. Bohužel tam byl i ten hezký druhák, který se na mě znova usmál.
,,Pan učitel Kadlec nás posílá do vaší třídy. Jelikož nám nepřišel učitel, tak máme zůstat tady," promluvil jeden z nich. Mám takový dojem, že se jmenuje Filip. Tedy aspoň myslím.
,,Dobře, tak se někam posaďte a hlavně nerušte," řekla učitelka a otočila se zpátky k tabuli.
Protože jsem seděla sama, tak jsem se v tichosti modlila, aby se někdo neposadil vedle mě. A ještě aby to byl ten hezkej druhák.
Moje modlitby, ale nebyly vyslyšeny a on se vážně posadil vedle mě.
,,Ahoj," řekl a mile se usmál. Ach! Můj Bože! Ten jeho úsměv je tak dokonalej.
,,Ahoj," odpověděla jsem mu a taky se usmála.
Po chvíli jsem se otočila zpátky k tabuli a snažila se soustředit na probíranou látku.
Ale bohužel mi to moc nešlo, když se na mě celou dobu koukal a pozoroval každý můj pohyb.
Ahoj všichni!
Vítám vás u nový kapitoly. Doufám, že se vám líbí.
Vaše Katte
