Psychopat [Marcus Gunnarsen]

∆9∆

,,No, jak začít.Asi víš, že jsem měl přítelkyni Sarah.Byli jsme spolu celkem dlouho, asi tak dva roky.Pár měsíců zpátky se ale začala chovat divně.Jakoby přede mnou něco tajila.Pak se stala t-ta...bouračka...kde zemřela....a j-já pak v její kabelce našel tohle," vykoktal a podal mi fotku, ,,Potvrdilo se mi to při pitvě." vydechl a já viděla, jak se snaží zadržet slzy.Měl úplně skleněné oči.

Odvrátila jsem pohled od jeho čokoládek a podívala se na tu fotku.Byla to ta fotka, kterou pořád žmoulá v ruce, kdykoli sem přijdu.

Ale nejvíc mě překvapilo, co na té fotce bylo.Zatajila jsem dech.Byl to snímek Sahařiny dělohy a někde uprostřed bylo vidět malinké tělíčko a srdíčko.Ona byla těhotná.Teď mi to všechno zapadá dohromady.

,,Ona byla těhotná." zašeptala jsem tak potichu, jako bych se sama bála to jen vyslovit.Někdo vedle mě vzlykl.

Soucitně jsem se podívala na Marcuse.Po tvářích mu stékaly vodopády slz a v očích měl nepředstavitelnou bolest.Bylo na něm vidět jak moc ho to trápí.

Nad ničím jsem nepřemýšlela a vtáhla si ho do objetí.Obmotal mi ruce kolem těla a hlavu mi zabořil do vlasů.Cítila jsem jeho slzy na mém krku a jak mi smáčí triko.Bylo to zvláštní, myslela jsem že mě hned odstrčí.

,,Je mi to moc líto." zašeptala jsem a jemně ho hladila přes jeho mužná záda.Snažila jsem se ho nějak uklidnit, ale nebudu lhát, šlo to celkem těžce.Nechtěla jsem ale volat žádné sestry.Tohle je jen mezi mnou a Marcusem.

Po několika minutách, co jsem ho hladila po vlasech až k zádům a do ucha mu šeptala všechna slova útěchy, která mě v tu chvíli napadla jsem cítila, jak se aspoň trochu uklidnil.Přestal se tolik třást a zpomalil svůj dech.

,,Pojď si lehnout." šeptla jsem a opatrně se s ním položila na postel, kde jsme doteď seděli.

Chtěla jsem se odtáhnout, hned jak se jeho hlava dotkla polštáře, ale jeho ruce mi v tom zabránily.

,,Budeš mě muset pustit." uchechtla jsem se, ale s ním to ani nehlo.Když jsem jeho ruce chtěla dát sama pryč, otevřel oči a podíval se na mě ubrečenýma očima, plnýma prosíka.

,,A nechtěla by jsi tu se mnou zůstat?" poprosil mě a já na něj vykulila oči.Jako já?S ním?V posteli?

,,Ehm...tak jo." vymáčknu ze sebe a Marcus se snažil udělat něco co mělo nejspíš vypadat jako úsměv, ale to se mu rozhodně nepovedlo.

,,Jen musím dát na dveře vysačku, že jsi venku, aby sem náhodou nepřišly sestřičky.Asi by se hodně divily kdyby nás uviděly ležet v posteli." usmála jsem se a opatrně se vymanila z Marcusova objetí.Místo něho mě objala zima.Otřásla jsem se.

Popadla jsem červenou vysačku a rychle jí hodila na dveře z druhé strany pokoje.

Pak jsem spokojeně došla k posteli a chtěla jsem si jen lehnout na kraj, ale to mi překazil Marcus.

Přitáhl si mě k sobě, tak že se moje záda opírala o jeho hruď a obličej mi zabořil do vlasů.Jeho dech mi dopadl na zátylek.A to byla poslední kapka.

Po celém těle se mi objevila husí kůže a tam, kde se mě dotýkal, i když to bylo třeba přes látku trika, mě pálila kůže a vysílalo mi to malinké výbojky elektřiny do těla.

,,Znervózňuju tě." zamumlal mi do vlasů spíš už v polospánku.Neodpověděla jsem.Neměla jsem co.Nemůžu mu přece jen tak na pohodu říct, že je to pravda.

A ona to bohužel pravda je.Já i moje tělo si uvědomujeme že Marcus pro mě něco znamená.Co?To je ve hvězdách.A nebo v mém srdci.

Po pár minutách jsem slyšela, jak klidně oddechoval a já poznala, že ten neskutečný kluk, který mi dokáže pomotat hlavu, usnul.

Chápu ho.Umřela mu přítelkyně, kterou miloval.A pak se dozvěděl, že s ní čekal dítě.Že už možná mohl být tatínkem.Naprosto ho chápu.Vlastně se ještě divím že tady je.Já bych se z toho zhroutila.Jako on, ale on je na tom ještě relativně dobře.

V hlavě už se mi rodil plán, jak ho uzdravit.Podle toho jak se rozbrečel to vypadá, že to dává za vinu hlavně sobě.Takový to typický měl jsem jí víc hlídat, měl jsem tam s ní jít atd.

Proto ho musím přinutit, aby si to přestal dávat za vinu.Teprve pak se můžeme posunout dál.

Řekla bych, že to ale bude velmi zajímavá léčba vzhledem k tomu, že tu s ním ležím v posteli.

Cítila jsem, jak se otočil na záda.Pořád měl jednu ruku přehozenou přes můj bok.

Využila jsem toho a pomalu se zvedla na předloktí.Prohlédla jsem si ho.Musela jsem si skousnout ret.Vypadal tak nevinně, když neměl tu svou masku.Ale je hrozně sexy.Ostře řezané tváře, vystouplé klíční kosti, dokonalé plné rty...hmm jaké by asi bylo je na chvíli ochutnat.CO?!No co, vypadá fakt hezky.Tady se nám někdo zami- Ježiši ani to nedokončuj!Taková blbost.

Potřásla jsem hlavou, abych zahnala tyhle myšlenky a opatrně se zvedla.Ještě jsem se na něj naposledy podívala a neodolala jsem a jemně ho políbila na čelo.Koutkem oka jsem postřehla jak se pousmál.Ale ne, to se mi jenom zdálo.

Potichu jsem vyšla z pokoje a s širokým úsměvem se rozešla směr moje ordinace.

Hellooo sweethearts💞
No jestli to takhle nudně bude pokračovat i dál, tak to smažu😕Já vím všichni by jste nejradši ten 'zlom' chtěli už teď, ale to by ta povídka potom byla trochu o ničem 💋
Btw kdo by je chtěl taky obejmout?😍🙋🙋
Tak co Nelly asi cítí k Macovi?💬👀
Bye loves💋
maggie_gnrsn