Psychopat [Marcus Gunnarsen]

∆28∆

2 weeks later:

Probudily mě ostré sluneční paprsky, které se draly skrz žaluzie do mého hotelového pokoje.

Promnula jsem si oči a pomalu se zvedla do sedu.Najednou ale blik cvak!

,,Dneska se vdávám." vyjekla jsem nadšeně a vyskočila z postele.

Vešla jsem s obřím úsměvem do koupelny a umyla si obličej.Podívala jsem se na sebe do zrcadla a přepadl mě známý tlak nervozity.

Co když se něco pokazí?Co když nebudu mít šaty, nebo bude zabraný kostel?Co když začne pršet a my nebudeme moct udělat svatební fotky?

Bylo toho tolik co by se dneska mohlo pokazit a mě každá věc děsila víc a víc.

Nervózně jsem pochodovala po pokoji, pořád jen ve starém pyžamu a kontrolovala si v hlavě, jestli všechno máme.

Pohled mi ukotvil na ozdobných hodinách na malé komodě.Je půl deváté ráno.Zbývá mi pět a půl hodiny na to, ze sebe udělat nevěstu.Panebože to nemůžu stihnout!

Možná, že jsem takhle vyšilovala kvůli tomu, že jsem těhotná a nebo kvůli tomu, že jsem přece jenom na něco zapomněla.Co když jsem zapomněla zaslat pozvánku, nějakému příbuznému?!

V tom do pokoje vtrhla Caroline a přiřítila se ke mně jako velká voda.Na obličeji jí hrál úsměv od ucha k uchu, ale mě do smíchu moc nebylo.

,,Tváříš se jak na pohřeb," protočila očima, ,,Ale ty se dneska vdáváš, takže chci vidět úsměv!" vykřikla a roztáhla žaluzie.

Moc jsem jí neposlouchala a dál usilovně přemýšlela, jestli jsem pozvala i mojí babičku Lethanie a tetu Laru.

,,Ty máš na sobě pořád pyžamo?Nelly sypej se převklíknout, dole na tebe čeká snídaně a pak z tebe jdeme udělat nevěstu." rozkázala mi Caroline a vrazila mi do rukou oblečení.Pak mě dostrkala do koupelny a zavřela za mnou.

Oblékla jsem si džíny a triko co mi dala a trošku jsem se zkulturnila.

,,Tak už jsi?Trvá ti to, jako mojí devadesátiletý babičce." zabrblala Caroline a já se uchechtla.

Vyšla jsem ven z koupelny a Car mi hned do rukou vrazila mikinu a už mě táhla ke dveřím.

Snídaně byla velice bohatá, ale problém byl, že já nemohla moc jíst, jinak bych se nevešla do šatů.

Marně jsem celou dobu vyhlížela Marcuse.Potřebovala jsem ho.Potřebovala jsem se ujistit, že tu je a že se mu přes noc nic nestalo.

Nemáme totiž společný pokoj, protože Caroline s Martinusem trvali na tom, že musíme být odděleně a že se až do obřadu nesmíme vidět.

A tak jsem neviděla Marcuse od včerejší večeře a hrozně mi chyběl.Ono je něco jiného, když Mac je někde ve Švédsku a vy za ním nemůžete jet.Ale teď je Marcus tady, ve stejném hotelu, teda doufám, a já kdybych mohla, tak za ním klidně jdu.Je to sžírající pocit, věřte mi.

,,Nevyhlížej ho, nemá to cenu.Dostal snídani na pokoj a je tam s ním Tinus." ušklíbla se Caroline.Připadalo mi jako by to snad dělali naschvál.

Povzdechla jsem si a zakousla se do svého croassantu.

,,Musím si odskočit." zamumlala jsem a vystřelila s bolestí v břiše, na záchod.Zase jedna z mých těhotenských nevolností.Už jsem si na to zvykla, ale dnes se mi to obzvlášť příčilo.

,,Ne, dneska mi nemůže být špatně." zaúpěla jsem, když jsem se na svůj bledý obličej dívala do zrcadla.

Rozhodla jsem se tedy, že si dojdu pro nějaký prášek do pokoje.Napsala jsem to Caroline, aby mě tu nesháněla po celém hotelu a vyšla ven.