,,J-já...Marcusi něco jsi mi slíbil pamatuješ?" řekla jsem a podívala se na něj s vážným výrazem.
,,Jo aha a není tohle můj život?Můžu si dělat co chci." řekl tvrdohlavě.Super jak malý dítě fakt.
,,Marcusi pustila jsem tě jen s tím, že nebudeš pít a budeš mluvit s Tinusem.Ani jedno neděláš, tak se se mnou přestaň hádat." řekla jsem ještě celkem klidně, ale na důraz svých slov jsem si stoupla.
,,Proč se o mě staráš?!Philipa už jsi se zbavila, tak proč se mnou pořád mluvíš?!" pomalu to zakřičel a já v jeho kukadlech viděla bolest.
Měla jsem hroznou chuť mu to všechno říct.Ale nemohla jsem.Ublížilo by to mě i jemu.
Proto jsem se bezeslova zvedla, hodila po něm omluvný pohled a zmizela ve své ložnici.Co jiného mám asi dělat?!
Morning:
Marcus:
Pořád nechápu proč tohle všechno dělá.Opustila mě, tak proč se o mě teď stará?Včera, po tom co jsem se jí zeptal na to co mě nejvíc zajímá, beze slova odešla a z ložnice ten den už nevylezla.Nepila, nejedla a ani do koupelny nešla, načež jsem usoudil, že má asi svojí vlastní v ložnici.
K večeru jsem začal mít hlad, ale neodvážil jsem se vkročit do kuchyně.Co kdyby tam náhodou přišla?Pak by mě seřvala co si to dovoluju a vykopla by mě odtud.A to já fakt nechci.Chci jí mít na blízku.Chci vědět, že je v pořádku.
I potom co mi udělala, jí pořád miluju.Počkat co?!Odkdy jí miluješ?!Asi odteď?Já nevím jsem v těch citech hrozně zamotaný.
Každopádně mám pořád nutkání jí hlídat.Aby se jí něco nestalo.Aby se nepořezala, nebo jí venku někdo nepřepadl.
Proto těch pár týdnů, co jsem byl u Tinuse a neměl jsem o ní vůbec žádné zprávy, pro mě byla muka.Tak hrozně jsem se o ní bál.Tak hrozně jsem jí chtěl mít u sebe, hladit jí po vlasech, tisknout jí v objetí a už jí nikdy nepustit.
Proto jsem byl neskutečně rád, když jsem jí včera uviděl a měl jsem sto chutí jí umačkat v objetí.To jsem ale bohužel nemohl a asi nikdy nebudu moct.
Z těchto pochmurných myšlenek mě vytrhl její medový hlas.
,,Musím do práce.V kuchyni si vem něco k jídlu a pití.Můžeš si pustit televizi nebo si v knihovně půjčit nějakou knížku.Ale varuju tě.Ani se z tohohle bytu nehneš.Jestli jo, zavolám policii, která tě najde a pak tě zase šoupne k nám do ústavu.A to nechceš.Rozumíme si?" řekla to tak chladně, až mi přejel mráz po zádech.
Výraz měla neutrální a oči tvrdé jako kámen.Nedávala najevo ani jednu emoci.Prostě nic.
Na sucho jsem polkl a nejistě přikývl.Samolibě se usmála a pak odešla.
Co to s ní je?Takhle kamenou a bez emocí jsem jí snad ještě nikdy neviděl.Je taková...nepřístupná.Celkem mi nahání strach.Ale vypadá takhle hrozně sexy.
Moje přemýšlení o té ledové princezně, přerušilo moje kručení v břiše.
Je čas vydat se do kuchyně.Líně jsem se zvedl a zamířil tam, kde jsem si myslel že je ona místnost plná jídla.
Otevřel jsem ledničku a s potěšením jsem zjistil, že je tam zbytek číny.Tak snad se Nelly nebude zlobit, když jí to dojím.
Otevřel jsem si k tomu colu a sedl si na gauč.No co, je to pohodlnější.
Jelikož mi to paní domu dovolila, tak jsem si zapl televizi a najel na nějaký dobrý film.
Nebudu lhát, po dlouhé době ze mě zase opadla ta špatná nálada a já se cítil aspoň trochu šťastný.
Dojedl jsem čínu a koukání na televizi mě po chvíli přestalo bavit.Rozhodl jsem se, že si přečtu nějakou tu knížku.
Rozhlédl jsem se po pokoji, ale nikde jsem žádnou knihovnu neviděl.První místnost, která mě napadla byla její ložnice.
Zvedl jsem se a váhavě došel ke dveřím vedoucí do komnaty zdejší královny.
Otevřel jsem dveře a rychle vešel dovnitř, jakoby se ty dveře měly zase samy od sebe zavřít.
Porozhlédl jsem se po pokoji.Á trefa!Přešel jsem ke knihovně a chvíli si vybíral.
Nakonec jsem vzal jednu knížku a chtěl zase odejít, ale upoutaly mě dva volně ležící papíry na stole vedle knihovny.Nevím proč, ale něco mě k nim táhlo.Jakoby říkaly přečti si mě.Jasně to neříkaly, ale musel jsem nějak odůvodnit svojí zvědavost.
Vzal jsem ty dva papíry do ruky a nevědomky začal číst.
Hned jak jsem dočetl první, bradu jsem měl někde u kolen a nevěřícně jsem na ten kus papíru, koulil oči.
V tom dopisu jí někdo vyhrožoval.Nebylo tam jméno, ale téměř stoprocentně to byl Philip.V dopisu stálo, že o nás ví a že jestli mě teď hned neopustí, ublíží mi.Tak proto se chovala tak divně.
Se zatajeným dechem jsem začal číst i ten druhý.
Nebyl nijak dlouhý.Stálo v něm v podstatě to samé jako v tom předchozím, akorát to bylo řečené o něco rázněji.
Upustil jsem ty dva papíry na zem a složil hlavu do dlaní.Najednou mi to všechno začalo dávat smysl.
Ona mě opustila aby mě ochránila!Nechtěla, aby mi ten idiot ublížil!Vydíral jí!
Panebože proč nešla za mnou?Mohli jsme to společně vyřešit, nahlásit Philipa na policii a všechno by bylo, tak jak má být.
Najednou jsem uslyšel klíč v zámku.Zvedl jsem vyděšeně hlavu.Nelly je tady.
Hellooo sweethearts💞
Tak nám na to Marcus konečně přišel.Co myslíte bude hádka?Dají se znovu dohromady?😏💬
Bye loves💋
maggie_gnrsn
ČTEŠ
Psychopat [Marcus Gunnarsen]
FanfictionZhluboka jsem se nadechla a řekla tu větu, která mě tak nepředstavitelně bolela. ,,Tohle musí skončit" ,,C-cože?!" vykoktal a překvapeně na mě vykulil oči, které se pomalu ale jistě plnily slzami.Ani já k nim neměla daleko. ,,Bude to tak lepší" řekl...