Psychopat [Marcus Gunnarsen]

∆18∆

,,M-Marcusi?" řekla jsem rozklepaným hlasem.Pomalu zvedl hlavu, ale pak mu zase hned spadla.Jenže s ním spadlo i celé jeho tělo a já ho stačila jen tak tak chytit a zase posadit na lavičku.Byl úplně na mol.

,,Tak poj." řekla jsem, i když to nemělo vůbec žádný účinek a zvedla ho.Jeho pravou ruku jsem si obmotala kolem krku a snažila se ho přidržovat.Nebyl na tom zas tak špatně.Chodil, ale hodně se motal a pořád zakopával.

Došla jsem s ním až na zastávku, kam po několika minutách přijel autobus.Když jsem nastoupila i s Marcusem, který se na mě věšel a pořád si něco mumlal, lidi se na mě koukali opravdu divně.Snad i znechuceně a opovrženě.Protočila jsem nad tím očima a sedla si i s Marcusem na sedačky.

Vystoupili jsme z autobusu a já se modlila za to, že jsem si našla byt, který je hned naproti zastávce.Proto nám ani moc dlouho netrvalo, dostat se konečně do mého bytu.

Nohou jsem za sebou zabouchla dveře a položila Marcuse na pohovku.Sama jsem si vedle něj sedla a vyčerpaně vydechla.

No Marcus není žádné peříčko, to fakt ne.Koukla jsem se na něj.Hlavu měl opřenou o záď pohovky a chrápal.Zasmála jsem se a trochu mu pomohla se líp uvelebit.

Sundala jsem mu mikinu, načež se mi naskytl pohled na jeho svalnaté ruce jen v bílé triku a musím říct, sakra to byl pohled.Skousla jsem si spodní ret a dál pokračovala ve svlíkání.Sundala jsem mu boty a položila ho na záda hezky na polštář.Nakonec jsem ho přikryla dekou a sama si lehla na druhou stranu pohovky.Ještě jsem mu připravila kýbl.Je zcela jasné, že se probudí a vyhodí obsah svého žaludku.

Proč se o něj tak starám?Sama nevím.Asi protože ho miluju.

∆∆∆

Měla jsem bohužel pravdu.Marcus se vzbudil nejmíň pětkrát a vždy svůj obsah žaludku vyprázdnil do kýblu.Pokaždé jsem mu přidržovala vlasy a konejšivě ho hladila po zádech.No co, vím že zvracení není nic příjemného a mít někoho u sebe je aspoň trochu odlehčující.

I když pochybuju, že on o mně měl aspoň ponětí.Byl pořád úplně mimo a vždycky jenom vstal, vyprázdnil svůj žaludek, napil se a zase si lehnul.

Bylo šest ráno, když mě probudily ostré sluneční paprsky.Hned jak jsem otevřela oči, musela jsem je zase přivřít.V tom všem jsem včera zapomněla zatáhnout žaluzie.

Promnula jsem si oči a zívla.Spala jsem asi dvě hodiny, protože mě Marcus vždycky probudil a pak mi nešlo usnout.

I přes to, že bych se teď nejradši zachumlala do peřiny a dopřála si celodenní spánek, jsem se zvedla a vydala se do koupelny.

Tam jsem si dala rychlou sprchu, abych se aspoň trochu probudila.Odlíčila jsem se a hodila na sebe nějaké legíny a dlouhé špinavé triko.Vlasy jsem si svázala do ledabylého drdolu.Bylo mi jedno, že mě takhle uvidí Marcus.Stejně už o mě nestojí.

Vydala jsem se do kuchyně a přemýšlela co udělat k snídani.Nakonec jsem se rozhodla pro palačinky.

Během patnácti minut se kuchyní linula příjemná vůně palačinek a já je nandavala na talíř.Přidala jsem nutelu, šlehačku a k tomu jahodu vydala se s tácem do obyváku ( přiznejte se, komu se sbíhají sliny?😂)

Měla jsem štěstí, Marcus se akorát probouzel.Odložila jsem tác na konferenční stolek a s úsměvem si k němu sedla.

Trochu se rozkoukal a pohledem zůstal na mojí maličkosti.Překvapeně na mě koukal, jakoby nemohl uvěřit svým vlastním očím.

,,Dobré ráno." usmála jsem se, ale hned na to se zašklebila.

,,Ahoj." zachraptěl Marcus a z pusy mu vyšel nepříjemný zápach.Nakrčila jsem nos.

,,Padej do koupelny!" ukázala jsem na koupelnu a přidala k tomu ještě nekompromisní pohled, když jsem viděla jak moc se mu nechce.

Nakonec se zvedl a uraženě si to nakráčel do koupelny.Když jsem uslyšela tekoucí vodu, spokojeně jsem se opřela do pohovky a vzala si svůj talíř s palačinkami.S chutí jsem se do nich pustila.

Zatímco jsem jedla, tak jsem přemýšlela nad Marcusem.Nevím jestli je dobrý nápad ho pouštět domů.Vždyť byl úplně na mol.By mě zajímali proč.A jak mohl Tinusovi utéct?!Ok tak to znělo divně.

Najednou se otevřely dveře od koupelny já se tam s nezájmem podívala.No hned na to jsem se málem roztekla.

Přede dvěma stál Marcus jen s ručníkem kolem pasu a z mokrých vlasů mu odkapávala voda.

Přejela jsem ho pohledem.Mužná ramena a ruce.Vypracovaná hruď a o těch břišácích ani nemluvím.Na pažích se mu rýsovaly vystouplé žíly a nohy měl svalnaté, nejspíš od fotbalu.

,,Ehm...nemám co na sebe.To smradlavé si na sebe brát nechci, protože by mi ta sprcha byla nic.Tak jsem si myslel jestli by jsi mi mohla něco půjčit." přerušil svým hlasem moje zírání na něj a nervózně se podrbal za zátylkem.

Zrudla jsem.Právě mě Marcus Gunnarsen přistihl jak ho očumuju.No to je slušnej trapas.

,,J-jo jasně." vykoktám ze sebe a pohotově se zvednu.Dojdu do ložnice a snažím se najít nějaká pánské triko a tepláky.

Přitom jsem si v hlavě pořád přemítala obrázek Marcuse jen v ručníku.Jak sakra někdo může mít tak božské tělo?!To je snad syn boha!

Zatřásla jsem hlavou, abych vytěsnila myšlenky o polonahém Marcusovi z hlavy a vydala se zpátky do obýváku.

Marcus stál pořád na tom samém místě v tom samém "oblečení".Vypadalo to jakoby se snad bál i pohnout.

,,Tady to máš.Žádný spodní prádlo jsem nenašla, takže si budeš muset počkat až ho vyperu." pousmála jsem se na něj a vrazila mu do rukou oblečení.Právě jsem mu naznačila za bude muset chodit na ostro!Dokonce jsem se při tom i smála!Sakra co to se mnou je?!

Marcus zamumlal něco na způsob děkuju a odešel.Sedla jsem si na pohovku a do rukou si vzala hrnek s kávou.

Už jsem zase chtěla začít přemýšlet nad Marcusem, ale to mi překazilo vyzvánění mého telefonu.

,,Ano?" řekla jsem malinko otráveně, když jsem stiskla zelené tlačítko a mobil si přiložila k uchu.

,,Nelly, Marcus se ztratil!Nemůžeme ho nikde najít!Asi se večer nevrátil domů.Říkal že jde-" začal Martinus vyšilovat, ale já ho přerušila.

,,Klid, je u mě.Včera jsem ho našla na lavičce úplně na mol.A myslím že by tu se mnou měl chvíli zůstat, vypadá dost na dně." řekla jsem trochu smutně, protože jsem si myslela, že jsem mu aspoň trochu pomohla.

,,Dobře jak myslíš.Asi by ti to měl říct sám." řekl a já se zatvářila nechápavě.Už jsem se ho chtěla zeptat co tím myslí, ale on se se mnou rychle rozloučil a hovor položil.

Jen jsem nad tím nechápavě zakroutila hlavou.

,,Takže si myslíš, že zase potřebuju cvokaře?" ozval se hrubý hlas za mnou a já sebou polekaně škubla.A sakra.Tak myslím Marcusi, že teď budeme muset oba mluvit.Pravdivě.

Hellooo sweethearts💞
Uuu se nám to zase nějak zamotalo😏Copak asi musí Marcus Nelly říct?😏💬
Bye loves💋
maggie_gnrsn