1 month later:
Strčila jsem klíč do zámku a otočila s ním.Unaveně jsem hodila tašku s nákupem na zem a vysvlékla se z kabátu.
Jsem nehorázně unavená.V práci máme hrozný blázinec a já mám docela dost náročných pacientů.
Ale vždycky když jdu domů, tak mi zvedne náladu fakt, že tam na mě čeká milující přítel, kterého miluju víc než kohokoli na světě.
Marcus je celé dny doma.Většinou si jde zahrát s Martinusem fotbal, ale jelikož Tinus taky pracuje, tak nemá moc čas.
Chtěla jsem jít do obýváku, lehnout si tam na pohovku, případně na Marcuse a už se nezvednout.Zastavil mě ale melodický hlas, který se ozval z ložnice.Ihned jsem ustala v chůzi a poslouchala.(pusťte si video z médií)
Quiet when i'm coming home, i'm on my own
I could lie and say "I like it like that, like it like that"Pomalu jsem se rozešla směr ložnice a poslouchala ten úžasný hlas.Marcus zpívá božsky.Tak jemně a melodicky.Se slovy si hrál na jazyku a každé slovo z jeho úst vyšlo jako od boha.
Otevřela jsem potichu dveře a nakoukla dovnitř.Naskytl se mi pohled na Marcuse jak sedí u piána, které vzal jen on ví kde, a jeho prsty přejížděly po klávesách.Měl zavřené oči a z úst mu plynuly slova písničky.Byl to ráj pro moje uši.
Potichu jsem k němu přešla a sedla si na postel, která byla hned po jeho pravé ruce.
Podepřela jsem si bradu rukou a zasněně poslouchala ten dokonalý hlas.
Dohrál a já začala tleskat jak malé dítě.Trhl sebou a překvapeně se na mě podíval.Nejspíš neměl ani ponětí, že tu celou dobu sedím a poslouchám ho.
,,Zpíváš dokonale." usmála jsem se a sedla si mu na klín.
Usmál se objal mě kolem pasu.Najednou, ale jeho oči posmutněly a on sklopil zrak.
,,Baby, co se děje?" zeptala jsem se starostlivě a začala palcem mnout jeho líčko.
Starostlivýma očima jsem si prohlížela každý kousek jeho dokonalé tváře a snažila se z ní vyčíst co se mu stalo.
Zvedl ke mně svůj smutný pohled a mě píchlo u srdce.Bolí mě ho takhle vidět.Připomíná mi to ty časy, kdy byl u nás na psychiatrii.
,,Já jen...prostě mi to chybí.Chybí mi hala plná bláznivých fanoušků, kteří by pro nás udělali všechno.Chybí mi cestování po celém světě s mým dvojčetem.Chybí mi nekonečné hodiny ve studiu.Chybí mi hudba." řekl a poslední slova zašeptal tak potichu, že jsem měla problém je rozluštit.
Povzdechla jsem si.Vím, že mu to chybí.Vidím to na něm.Nezpíval už skoro rok a ani se nedivím, že mu to chybí.
,,Tak to jdem změnit ne?" řekla jsem nadšeně a Maci se na mě nechápavě podíval.
,,Jak jako změnit?" zeptal se.
,,Jdem teď hned zavolat Tinusovi a domluvíme schůzku s producentem.Myslím že fanoušci budou nadšením bez sebe až se dozví, že staré duo Marcus & Martinus to zase rozjíždí." usmála jsem se a Marcusovi se v očích objevily jiskry nadšení.
,,A tobě by to nevadilo?" zeptal se na tu nejvíc absurdní otázku.Zasmála jsem se a vzala ho za ruku.
,,Baby jak tě tohle vůbec mohlo napadnout?Já budu jedině šťastná, když se dáš zase na dráhu zpěváka.Už jenom protože miluju tvůj zpěv." řekla jsem s úsměvem a krátce ho políbila.
,,Ty jsi ta nejúžasnější holka na světě!" řekl šťastně a obejmul mě tak silně až jsem málem přepadla dozadu.
Zasmála jsem se a víc se zabořila do jeho objetí.
,,A ty zase ten nejdokonalejší kluk na světě a jenom můj." zamumlala jsem mu do trička.No ještě mi řekněte, že nemám pravdu.
Next day:
,,Nelly!" zakřičel Marcus z ložnice a já tam rychle naklusala.Se strachem co se stalo, jsem prudce otevřela dveře a očima vyhledala Maciho.Stál u skříně.Koukal do ní a očividně přemýšlel.
,,Co se děje?" zeptala jsem se nechápavě.
,,Nevím co si mám vzít na sebe!" zaúpěl a podíval se na mě naprosto zoufale.V tuhle chvíli jsem měla chuť po tom Gunnarsenovi skočit a na místě ho uškrtit.To se nedělá takhle mě vylekat!
,,Bože, jsi jak holka." převrátila jsem oči v sloup a šla mu pomoct vybrat oblečení.Nakonec jsme vybrali roztrhané džíny, nějaké tričko a džínovou bundu.
Hned jak byl se svým vzhledem spokojený vyrazili jsme konečně do centra na schůzku s manažerem.
Martinus i s Caroline na nás čekali před studiem a tak jsem tam vešli všichni společně.
Pán, nepamatuju si jeho jméno, nás všechny pozval dovnitř.
Marcus:
Byl jsem celkem dost nervózní.I Martinus.Co když nám prostě řekne, že nás už nechce?Že stojíme za starou bačkoru a už to nikdy nikam nevytáhnem?
Z mého pochmurného přemýšlení mě vytrhl hlas našeho bývalého a snad i budoucího, manažera.
,,Takže...Marcus & Martinus." řekl a sedl si naproti nám do křesla.Polkl jsem a Martinus se vedle mě nervózně zavrtěl.
,,Jestli to dobře chápu, tak by jste se zase chtěli vrátit k hudbě?" vyznělo to jako otázka, ale takhle metaforované to rozhodně nebylo.
,,A-ano." řekl jsem jen a polkl knedlík v krku.Martinus vedle mě jen souhlasně přikývl.
,,A jak mi můžete zaručit, že se nic takového nestane ještě jednou?" zeptal se.Ohlédl jsem se dozadu za mojí životní láskou, která se na mě povzbudivě usmála a já měl hned jasno.
,,Protože mám člověka, který mě nenechá spadnout zase na dno." řekl jsem odhodlaně a manažer překvapeně pozvedl obočí.Tuhle odpověď asi nečekal.
,,A jak si můžete být tak jistý?" zeptal se a já viděl, že se mu moc do spolupráce s námi nechtělo.
,,Jsem psycholožka pane, myslím že bych si s ním poradila.Znova." řekla Nelly a zářivě se na něj usmála.
,,Zkuste to s náma aspoň jednou.Vydáme jeden song a uvidíme jaké to bude mít ohlasy.Když propadne necháme toho.Jestli bude úspěšný, sepíšene smlouvu." navrhl Martinus a já jsen kulil oči, jak moc dobře to měl promyšlené.
Manažer chvíli přemýšlel.Byly to nekonečné minuty, ale nakonec si povzdechl a vzhléd zpátky k nám.
,,Tak dobře.Ale do tří dnů tady chci mít ten nový song." řekl a natáhl k nám ruku.S nadšením jsme si s ním potřásli.
Když jsme vyšli ven, hned jsem Tinuse s nadšením a neskrývaným štěstím obejmul.
,,To bychom měli.Teď ještě vymyslet ten song." řekl Tinus a poškrábal se nejistě na zátylku.
,,Zvládli jsme to jednou, zvládneme to i podruhý." řekl jsem s úsměvem a poplácal ho po zádech.
Věřím, že to dokážeme.Už se nemůžu dočkat až zase všechno začne.
Hello sweethearts 💓
Omlouvám se že tak špatně vycházejí kapitoly, ale je toho teď docela dost do školy:(
Tak co myslíte?Zvládnou to?💬
Bye loves💋
maggie_gnrsn
ČTEŠ
Psychopat [Marcus Gunnarsen]
FanfictionZhluboka jsem se nadechla a řekla tu větu, která mě tak nepředstavitelně bolela. ,,Tohle musí skončit" ,,C-cože?!" vykoktal a překvapeně na mě vykulil oči, které se pomalu ale jistě plnily slzami.Ani já k nim neměla daleko. ,,Bude to tak lepší" řekl...